Jurečka (KDU-ČSL): Není fér vůči obcím a městům, aby je při rozsáhlé kalamitní těžbě nepodpořil stát

15. 3. 2019 14:15

Projev na 27. schůzi Poslanecké sněmovny 15. března 2019 k lesnímu zákonu

Jurečka (KDU-ČSL): Není fér vůči obcím a městům, aby je při rozsáhlé kalamitní těžbě nepodpořil stát
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marian Jurečka

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, členové vlády, kolegyně, kolegové,

dovolte mi, abych se také vyjádřil k této novele zákona o lesích, nebo lesního zákona, jak kdo chcete. Samozřejmě jsem rád, že tato vládní novela, respektive z dílny Ministerstva zemědělství, doputovala do Poslanecké sněmovny, protože o nutnosti této novelizace jsme už mluvili ve druhé polovině roku 2017, když jsme viděli, že kalamitní situace v lesích se dramaticky zhoršuje. Přispělo k tomu nejenom to extrémně teplé, horké počasí, ale i několik vichřic, které jak v roce 2016, 2017 se objevily, a vlastně jsme byli svědky tady těchto dalších momentů, které zhoršují tu kalamitní situaci, i v minulém týdnu na území celé České republiky.

To, že tady tato novela v některých svých opatřeních se snaží zpřesnit některé výkladové pojmy, lépe definovat péči lesního hospodáře, řešit otázku reonizace a podobně. To je v pořádku. Ale myslím si, že bohužel ani tato novela nás dramatizace neposune k tomu, abychom mohli opravdu více efektivně řešit celý ten problém, se kterým se dnes vlastníci lesa, potažmo i my jako občané České republiky potýkáme.

Já jenom tak trošku spíše už se smutným ohlédnutím zpátky musím se podívat na duben loňského roku, kdy tehdy pan premiér Andrej Babiš a pan ministr životního prostředí měli tiskovou konferenci na Ministerstvu zemědělství s tehdejším pane ministrem zemědělství Milkem a říkali, jak jsme my všechno do té doby dělali špatně a jak to pan premiér vezme do rukou a jak to bude aktivně řešit a co všechno dokáže v krátkém čase změnit, jak to bude akční. A když se podívám na ty výsledky, tak v roce 2015, 2016 byl objem kalamitních těžeb 2 a 4 miliony kubíků. V roce 2017 to bylo 5,4 milionu kubíku kalamitního dřeva. A v roce 2018 se pohybujeme už někde nad hranicí 10, možná i 15 milionů kubíků. Ta čísla ještě úplně přesná nejsou. ale je evidentní, že v roce 2018 se ta situace více jak zdvojnásobila a v roce 2019 nečekáme, že to bude lepší.

To říkám jenom pro to, že se chci tady ohradit vůči tehdejším výrokům pana premiéra, který říkal, jak jsme to zanedbali s panem generálním ředitelem Szórádem a tak podobně, a také pro to, že se ukazuje, že vlastně ty nástroje, které máme my, abychom v krátkém čase dokázali takovýto velký rozsah změnit, zvládnout v zásadě moc v lidských rukou a silách není, protože pokud máme tak extrémně horké a suché roky, tak prostě ta příroda v ten daný moment nad námi vyhrává, ať se nám to líbí, nebo ne.

Nicméně ty nástroje, kterými bychom mohli pomoci, tak ty tady další jsou. A teď tady mám trošku i otázku na pana ministra zemědělství, případně - teď paní ministryně Dostálová z MMR tady byla, teď odešla - ale i na ni, jak by mohli více pomoci odlehčit nejenom vlastníkům lesa, ale i těm, kterých se dotýká ta kalamitní situace, což jsou i města a obce.

My víme, že se tady dokončila notifikace, kterou jsem inicioval ještě za svého působení, aby v rámci této notifikace bylo umožněno to, co tady už několik let umožňujeme zemědělcům, kdy v případě krizové situace prakticky v těch suchých letech můžeme zemědělcům finančně pomoci určitou kompenzací, kterou máme notifikovanou. Teď je to notifikováno i pro oblast lesnictví. Teď je samozřejmě důležité, aby vláda dala panu ministru Tomanovi požadované 3 miliardy korun, aby tyto finanční prostředky mohly především k těm malým a středním vlastníkům doputovat, protože dneska pro ně zvládat kalamitní situaci je de facto čistá ztráta, musejí to hradit ze svých finančních prostředků. Takže bylo by dobré, kdyby také tady zaznělo, zda ty prostředky budou, kdy budou a kdy mohou dorazit přímo k těm vlastníkům lesa.

Pak je tady samozřejmě veliký problém, když už se tedy to kalamitní dřevo vytěží, když už se ten vlastník lesa pustí do zalesňování, pokud už má i sadební materiál, tak jsou tady škody zvěří. A já bych se chtěl pana ministra zeptat, jestli je ambice Ministerstva zemědělství i legislativně řešit právě tu problematiku škod zvěří, protože si dokážu představit, že i k této novele by bylo možné v rámci pozměňovacích návrhů upravit i tuto záležitost, abychom udělali alespoň nějaká drobná opatření, která by mohla více eliminovat ty škody zvěří, které zvěř páchá, a právě především na těch porostech, které se obnovují. Takže to je můj další dotaz.

Pak víme, že je velkým problémem situaci zvládnout z důvodu právě i nedostatku pracovníků. V sektoru zemědělství ještě za mého působení jsme schválili mimořádný režim pro přijímání pracovníků z Ukrajiny pro zemědělství, lesnictví a potravinářství. Bohužel mám prostě pocit, že pořád se nedaří především díky nízké aktivitě resortu Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra těchto pracovníků dokázat do České republiky dostat více. Když se podívám na situaci na pracovním trhu v Polsku, tak je prostě evidentní, že polská vláda je daleko progresivnější, daleko flexibilnější v tom, aby tyto pracovníky z Ukrajiny dokázala dostat na polský pracovní trh. My to dneska zoufale potřebujeme, protože dostat lidi, kteří jsou schopni v lese tu kalamitní situaci zvládnout, a to není jenom problém Lesů České republiky a jejich dodavatelů, ale je to problém prakticky všech ostatních vlastníků lesů - obcí, měst, církví, fyzických osob, tak je prostě problém, že ty zákonné lhůty díky tomu, že nejsou lidi, nejsou kapacity, nemají šanci stíhat plnit.

Pak jsem měl ještě dotaz, jakým dalším způsobem by mohlo být podpořeno zvládání té situace. V minulosti jsme tady mluvili například o snížení DPH. Já jsem takovýto pozměňovací návrh podal ke sněmovnímu tisku 205 k EET, kde navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu snížit DPH na stavební řezivo, palivové dříví, dřevní pelety tak, abychom zvýšili možnost zpracování a využití kalamitního dřeva v České republice. Myslím si, že by stálo ještě za to pracovat na některých dalších věcech, které by mohly zvýšit poptávku po dřevě na domácím trhu, například třeba i změnou legislativy v oblasti stavební tak, aby obnovitelné materiály jako dřevo byly více využívány i v našem stavebnictví, aby Ministerstvo průmyslu a obchodu toto téma více uchopilo a více s ním pracovalo. Stejně jako je velkým potenciálem, kdyby Ministerstvo průmyslu a obchodu - a my jsme o to žádali už před dvěma lety - změnilo podporu na spalování dřevní štěpky přechodně teď v době kalamitní situace tak, aby pomohlo se trhu s dřevem a s odbytem právě tohoto nekvalitního dříví, které by mohlo být takto operativně vyřešeno. A tady nevolám po tom, aby ta podpora byla dlouhodobě nějaká vyšší, ale teď v této kalamitní situaci například v příštích dvou třech letech, kdyby Ministerstvo průmyslu a obchodu vyšlo vstříc této záležitosti, tak by to určitě celému sektoru trhu s dřevem i vlastníkům lesa výrazně pomohlo. Takže to je spíše apel na Ministerstvo průmyslu a obchodu, případně pan ministr, jestli se vyjádří, jak na to Ministerstvo průmyslu a obchodu reaguje, jestli tedy nějakou změnu v této sazbě připravuje, či nikoli.

Možná závěrem ještě jenom shrnu, když jsem občas slyšel výtky, že jsme za mého působení na resortu Ministerstva zemědělství zanedbávali sektor lesnictví, tak jenom připomenu některé věci, které se změnily z hlediska financování a pomoci vlastníkům lesa, tak poté, co některé kraje prakticky přestaly vyplácet příspěvky na hospodaření v lesích, tak jsme si tento dotační titul vzali zpátky pod Ministerstvo zemědělství. Ročně zhruba 350 milionů korun transparentním, férovým přístupem začalo být znovu rozdělováno vlastníkům lesa bez ohledu na to, kdo ten les vlastní a jakou má právní subjektivitu. Také jsme tady před více než třemi lety v rámci tzv. zelené nafty umožnili, aby vratku spotřební daně zelené nafty čerpaly i subjekty, které pracují v lesnickém sektoru, kteří podnikají a dělají práce v lese. Je to zhruba objem 240 milionů korun, které tímto způsobem zůstávají v tomto sektoru. Takže jenom v těchto dvou opatřeních to byla ročně 0,6 miliardy korun, které šly do lesnického sektoru. Ale je evidentní, že to nestačí. Myslím si, že by stálo za to se do budoucna vůbec zamyslet, jakým způsobem přistupovat k vlastníkům lesa, kdy dneska vidíme, že jsou v situaci, kdy mít les, hospodařit v něm několik desetiletí, zdaleka nemusí přinést ekonomickou návratnost. A myslím si, že by stálo za to se na to podívat i principem toho, aby stát, pokud má zájem na tom udržet tady kvalitní životní prostředí, mít tady biodiverzitu, mít tady lesy v dobré kondici, tak že by měl změnit svoji filozofii pohledu k vlastníkům lesů například i v oblasti daňových zákonů, v oblasti daně z nemovitosti, ale možná i cílenou podporou pro to, aby tito vlastníci udržovali les v co nejlepší kondici právě pro životní prostředí, ale nebyli zároveň v tak obtížné situaci, kdy ta jejich činnost může být ztrátová, aby tady stát prostě dal garanci, že mít les, mít ho v dobré kondici, je zájem nejenom toho vlastníka, ale i zájem státu, a zároveň dbáme na to, aby tento vlastník, který toto dělá i pro celý široký veřejný zájem, tak aby měl jasné to, že finančně, ekonomicky ho tato činnost nebude vyčerpávat, nebude pro něj znamenat ztrátu.

Takže to je několik mých postřehů k této oblasti. Dal jsem tady i několik otázek, případně podnětů a budu rád, když na to bude moct pan ministr, nebo případně někdo ještě z vlády, já jsem tady oslovoval Ministerstvo pro místní rozvoj proto, protože především města a obce se potýkají s opravou komunikací po kalamitních těžbách. A já jsem před více než třemi lety na Ministerstvu zemědělství zřizoval dotační titul Obnova drobného kulturního dědictví na venkově, který byl později rozšířen o možnost doinvestic na polní cesty. Dnes tento dotační titul byl zúžen s argumentací, že právě například tuto problematiku má ve své gesci Ministerstvo pro místní rozvoj a že to bude realizovat. Tak já bych byl moc rád, kdyby paní ministryně Šlechtová se k tomu se svým resortem postavila čelem, aby vyhověla těm apelům, které tady ze strany měst, obcí a Ministerstva zemědělství jsou, a aby na to vyčlenili přednostně finanční prostředky.

Protože není fér vůči obcím a městům, aby když na jejich území proběhne rozsáhlá kalamitní těžba, tak aby v okamžiku, kdy chtějí investovat do těchto komunikací, chtějí je opravit, tak aby byly dobře použitelné, tak aby na to neměly finanční prostředky a podporu od státu. (Upozornění od poslance Bělobrádka.) Pardon, já jsem říkal údajně paní ministryně Šlechtová - tímto se hluboce omlouvám bývalé paní ministryni Šlechtové. Tak apeluji tímto na paní ministryni Dostálovou.

Děkuji za upozornění.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Senátor Hampl: Evropa není zdaleka jediný a dokonce ani největší hříšník

22:08 Senátor Hampl: Evropa není zdaleka jediný a dokonce ani největší hříšník

Projev na 7. schůzi Senátu 20. března 2019 k sdělení Evropské komise – Čistá planeta pro všechny