Na jedné straně říkáme - chceme obnovitelné zdroje, chceme nízkoemisní zdroje, chceme se chovat zodpovědně k životnímu prostředí, ale vůči jednomu zdroji dáme takovouto obrovskou formu podpory a záruk, kdy stát řekl, že si půjčí za ČEZ, to znamená, vydáme dluhopisy, zatížíme ještě víc státní dluh, a kdyby se cokoli stalo, tak za to bude de facto na konci zodpovědný daňový poplatník, který to vždycky musí nějak zaplatit.

"V zákoně nejsou žádná opatření, která by říkala, jakým způsobem se bude posuzovat přiměřený zisk, co všechno se vejde do nákladů. A ještě stát říká - a investorovi kromě toho, že mu zařídíme peníze na investici, budeme garantovat, že investice je plně návratná, s přiměřeným ziskem. No, přátelé, kdo by tohle nechtěl v České republice? Firmy, občané, domácnosti, safra, to není úplně spravedlivé. Já chápu, že elektrickou energii z velké části budeme spotřebovávat my, možná ji v budoucnu budeme exportovat, ale já si kladu otázku, proč stejným principem nemá tato vláda ochotu přistupovat i k těm domácnostem, o kterých se hovořilo, proč v návrhu zákona o POZE není řečen stejný princip? Ano, milé domácnosti, vážení občané České republiky, my si vás tak vážíme, že jsme připraveni dát vám i určitou míru přiměřené podpory pro provozní podporu vašich budoucích fotovoltaických elektráren na střechách rodinných domů, které vám přispějí k tomu, že budete více soběstační a ušetříte dlouhodobě finanční prostředky. Vždyť to je přece rozumná politika státu. Takhle by se stát měl chovat, říci - já tady nechci mít občany na sociálních dávkách, já hledám parametr trvale dlouhodobé podpory, vyřeším problém životního prostředí, emisí, klimatu a zároveň vám dávám nástroj, jak mít více peněz na vzdělání vašich dětí, na zlepšení ekonomické situace rodin. To mi dává strašně velkou logiku.