KSČM: Kdo svým dějinám nerozumí, riskuje nemilá překvapení

08.11.2016 13:59 | Zprávy
autor: PV

Stydí se za Gottwalda? Špičky KSČM se debatě vyhnuly, stálo 5. listopadu na titulní straně Práva. A tedy dřív než konference, konaná teprve v ten den, začala. Tématem byly osobnosti revolučních hnutí. Právo se na akci doptalo některých představitelů KSČM. Dali najevo nezájem. A zčásti i přezíravou distanci. „Nevylučuji, že si nějaká regionální struktura na Gottwalda vzpomněla,“ měl Právu říci jeden z citovaných.

KSČM: Kdo svým dějinám nerozumí, riskuje nemilá překvapení
Foto: kscm.cz
Popisek: KSČM - logo

Těch regionálních struktur - OV KSČM z různých krajů i dalších levicových subjektů - bylo půl druhé desítky. Lidí v sále víc než sto. Myšlenky, jimiž to jiskřilo, nebyly odvarem ze zvětralé brožurky. Opak zdobil už úvodní slovo O. Kasika, čerstvého třicátníka z Komunistického svazu mládeže. Průlomům pokroku - ví i mladá krev levice - musí dozrát objektivní podmínky. Samy však garancí úspěchu nejsou. Musí se najít i politická síla, která je ušije na míru konkrétní šanci. A tedy i schopnosti, étos a charisma těch, kdo ji vedou. Komu nechybí, vyhrál už i nejeden papírově ztracený střet. Kdo je naopak postrádá, kapituluje i za situací, kdy k tomu není důvod. Mladý komunista perlil živými příklady. Očima 21. století a s bravurou, již desítky pomazaných hlav – zprava i „zleva“ – nesahají ani po tkaničky.

Gottwald sám byl jen jedním z témat. 23. listopadu by se dožil 120 let. Nečernobílou exkurzi jeho dramaty, triumfy i prohrami podala docentka Hana Kráčmarová. Na konferenci křtila i monografii, hýřící neotřelými pohledy a autentickými prameny. Včetně pohledu na Gottwalda očima E. Beneše, J. Masaryka, P. Drtiny, J. Stránského, P. Zenkla a dalších současníků. Harašení dnešních kádrováků berou glanc i věrohodnost.

Doba, jíž byl Gottwald klíčovým aktérem, má na tváři i nejeden šrám. I o nich byla řeč a bez sebemenších zábran. Také však o pupeční šňůře všeho, co se naším jménem stát nemělo. Tou byla sama „studená válka“, již nevyvolal ani Gottwald, ani hnutí, v němž sehrál i markantní mezinárodní roli.

„Československá cesta k socialismu“, jejíž autorský tým dirigoval, byla radikální verzí „socializující demokracie“. Tak zněl Benešův plán, jak ho formuloval sám už krátce po mnichovské zradě. Banky a velký průmysl znárodnil již zákon z podzimu 1945. S racionální kombinací společenského sektoru a privátní iniciativy počítala i KSČ. Další zespolečenštění existenčních zdrojů zamýšlela jen tempem a v míře, v níž si je vyžádá technologická převaha velkovýroby i síla obchodních vertikál. A tedy s oporou ve vlastním zájmu a poznání těch, komu vezmou pod nohama. Horké hlavy v tom hledaly „zradu revolučních principů“. Byl to především Gottwald, kdo je krotil vahou své autority. Škrtem přes originální koncepci bylo až brutální pomsta druhé strany. Neváhala sáhnout ani k jadernému vydírání.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Josef Nerušil byl položen dotaz

financování veřejnoprávních médií

Na základě čeho usuzujete, že je financování veřejnoprávních médií více předvídatelní z rozpočtu než z poplatků? Není to přesně naopak? Když se to bude schvalovat z rozpočtu, tak přeci dopředu nikdo neví, jaký ten rozpočet bude. A že kritizujete výjimky z poplatků, proč je jednoduše nezrušíte? Já ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Šebelová (STAN): Z poměrně nekonfliktního zákona se stává  problematický

16:21 Šebelová (STAN): Z poměrně nekonfliktního zákona se stává problematický

Projev na 17. schůzi Poslanecké sněmovny dne 6. května 2026 k vládnímu návrhu zákona o změnách v ob…