Po rychlém a celostátním plošném uzavření základních a středních škol vyvstala obratem také otázka, kdy se děti budou moci vrátit do vyučování. Ministerstvo školství se zachovalo jako chytrá horákyně a v každém svém rozhodnutí balancuje mezi populismem, neprofesionalitou a snahou nakrmit vlka, aniž by obětovalo kozu. Zdá se, že důležitá rozhodnutí se všemi zainteresovanými stranami nekonzultuje dostatečně. Vsadilo na nejednoznačnost a alibismus a prohlubuje už tak značnou budoucí nejistotu.

Namísto jasného sdělení, za jakých okolností školy otevře, podlehlo nátlaku skupiny rodičů a pro jistotu rozhodlo, že tento rok školy neotevře vůbec. Co bude 1. září, neví na ministerstvu pravděpodobně vůbec nikdo ani za předpokladu stagnace epidemie. Momentálně si lze představit pouze pokračování absolutního chaosu výuky a nevýuky, otevírání a zavírání a nedůstojného lavírování mezi loajalitou k hygienikům, k učitelům, rodičům, premiérovi vlády a – v poslední řadě – k dětem. I kdyby se epidemiologická situace zázrakem zlepšila, nikdo neví, jak budou případně plněny vzdělávací plány s žáky, kterým chybí půl roku výuky.

Ministerstvo zároveň neempaticky rozhodlo o odebrání jednoho z termínů přijímacích řízení na střední školy. Většina deváťáků se na ně připravuje od podzimu. Měsíc před konáním byly tyto zkoušky odloženy, jeden termín je zrušen a zbývající následoval přesně dva měsíce po otevření hobbymarketů. Opravdu nebyl prostor pro dva termíny?

Zmatky provázejí také maturity. Ministerstvo si nemohlo v dané situaci odpustit jejich konání, a na rozdíl od slovenských studentů tak ti čeští nemohou k přihlášce doložit doklad o absolvování studia. Jak maturita dopadla, víme. Historicky nejvyšším počtem studentů, kteří ji nezvládli.