Konečná cena systému však není jeho jedinou vadou. Jen s malou nadsázkou lze říci, že nový systém je sice výrazně dražší, než ten stávající, ale zato je daleko poruchovější. Mám-li to říci velmi zjednodušeně: problém je v tom, že informační systémy nejsou vzájemně provázané, takže jejich obsluha je velmi pracná. Vzhledem k tomu, že pokud pracovník rozhoduje o jedné dávce, potřebuje znát situaci klienta a jeho rodinných příslušníků i v ostatních dávkových systémech. A protože systémy spolu nekomunikují, tak se musí do každého přihlašovat zvlášť.
Každý zaměstnanec úřadu práce tak musel díky těmto potížím strávit na začátku letošního roku téměř tři dny v zaměstnání navíc. A jen a pouze osobní nasazení těchto úředníků umožnilo, že většina příjemců sociálních dávek dostala peníze včas. Nicméně jen proplacení těchto přesčasů stálo ministerstvo práce a sociálních věcí 52 milionů korun.
Ač systém "běží" už půldruhého roku, stále není spolehlivý. Pracovníci úřadů práce musí neustále kontrolovat, jestli jsou sociální dávky odesílány správným lidem včas, zda ze systému dostávají správná data.
Úředníci tak nemají čas věnovat se vyhledávání práce pro klienty, ale kontrolují systém. Vytratil se tak původní záměr, kdy úřady práce byly koncipovány jako místo, kde se setkávají uchazeči o zaměstnání s požadavky a představami zaměstnavatelů a úřad práce je někdo, kdo jejich očekávání sladí dohromady. Teď se však tato instituce výhradně soustředí na výplatu nepojistných sociálních dávek a podporu v nezaměstnanosti.
Musím uznat, že autoři kultovního britského seriálu „Jistě, pane ministře“ byli se svými vizemi absurdní státní správy hodně pozadu za českou realitou.
Souhlasíte? A jakou máte zkušenost s úřadem práce vy?
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz