Před více než dvěma lety jsem psal o tom, že si podporovatelé zákazu kouření v restauracích neuvědomují, jaké přinese další problémy. Například to, že kuřáci budou chodit kouřit před hospody a asi si u toho šeptat nebudou. Soucítím s lidmi, kteří bydlí ve městech a budou muset snášet hluk, stejně tak jako soucítím s provozovateli hospod, kteří už si nemohou svobodně určit, jestli se v jejich podniku smí, či nesmí kouřit. A také soucítím s kuřáky, kterým politici říkají, co je pro ně dobré a co ne.

Obce a města si problém s vyhnáním kuřáků na chodníky uvědomily později a začaly je různě řešit. Domníval jsem se, že zákaz kouření v restauracích povede k úvahám o zákazu kouření na ulici. Politici „nezklamali”, takové vážně míněné diskuse jsem už zaslechl. Nenapadlo mě však, že některá města, navíc vedená takzvanými pravicovými stranami, k tomu začnou vymýšlet nesmyslné „pomocné stráže veřejné bezpečnosti”, tedy brigádnické hlídky, které budou domlouvat kuřákům, aby na ulici mluvili potichu. Tyto hlídky budou samozřejmě placené z veřejných peněz.