Děkuji. Vážený pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, já si myslím, že novela zákona o místních poplatcích, jejímž autorem je Ministerstvo financí, je potřebná, a to především pro narovnání a zlepšení podmínek v rámci výběru místních poplatků. Jednak tedy sjednocujeme dva druhy poplatků, to znamená ubytovací lázeňský poplatek, a tím se zjednodušuje administrativa, spojená s jeho výběrem a jeho následnou evidencí. Dále budeme zpoplatňovat i ubytování v soukromí a sdílené ubytování, a to je teď velmi aktuální. Také zvyšujeme hranici maximální částky poplatku na 50 Kč za osobu a za jednu noc.
Návrh na sjednocení místních poplatků a postupné zvýšení na částku 50 Kč je kompromisem zainteresovaných subjektů, tedy měst a obcí na straně jedné a ubytovatelů a poskytovatelů služeb cestovního ruchu na straně druhé. Ubytovací poplatek v této výši je nejběžnější sazbou v Evropě a já ji považuji v tuto chvíli za maximálně možnou. Pokud by ta sazba byla vyšší, jak tady někdo navrhuje, 100 nebo i 150 Kč, tak s tím zásadně nesouhlasím. Myslím si, že by to znamenalo i ohrožení konkurenceschopnosti českého cestovního ruchu, a to skutečně nechci.
Co však stále vidím jako problém do budoucna, je to, že výběr ubytovacího poplatku stále zůstává na bedrech poskytovatelů ubytování, kteří tak musí poplatek vybrat, evidovat a odvést. V mnohých případech a především u menších ubytovatelů se tak neděje a doplácí na to ti velcí poskytovatelé ubytovacích služeb, kteří jsou ze strany samospráv snadněji kontrolovatelní.
Co vidím jako naprosto klíčové, je to, aby vybrané prostředky byly vráceny zpět do té lokality, do jejího rozvoje, do údržby, do marketingu, prostě aby ty prostředky byly vráceny tam, kde ve skutečnosti byly vygenerovány, a to se ne úplně vždy děje. Města a obce v mnoha případech berou výnos z tohoto poplatku jako příjem do městského rozpočtu a bohužel zde není povinnost zpět vybrané prostředky investovat, není to legislativně ošetřeno, což si myslím, že je chyba. Praxí je, že se ty peníze rozpouštějí v různých jiných výdajích, které město má.
Co si myslím, že je správné zmínit v souvislosti s touto novelou, a týká se to lázeňských měst, je fakt, že schválením této novely budou osvobozeni od ubytovacího poplatku lidé, kteří přijíždějí do českých, moravských, slezských lázní takzvaně na křížek, to znamená, že mají lázeňský pobyt plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Tím pádem přijdou některá lázeňská města o podstatnou část příjmů z ubytovacího poplatku. Mohu uvést příklad lázeňského města Jeseník, kde jsem byl starostou, řešil jsem to. Konkrétně v těchto lázních jednoznačně převažují takzvaní křížkaři a tady ten pokles výběru poplatků bude o více než polovinu.
Na druhou stranu ty peníze zase zůstanou v kapsách lázeňských hostů, kteří se jezdí do lázní skutečně léčit, jsou tedy v dlouhodobé nemocnosti a jejich finanční situace nemusí být nejlepší, anebo ty peníze, které nebudou vynakládat na poplatek, mohou utratit za jiné služby v tom místě.
Já si myslím, že je také nutné si uvědomit, že lázeňství, byť patří do segmentu zdravotnictví a je definovanou takzvanou lůžkovou péčí, je významnou složkou cestovního ruchu v České republice. Skutečně lázeňství je opravdu někde mezi zdravotním pobytem, rekondičním pobytem, regeneračním pobytem a prolíná se zde cestovní ruch se zdravotnictvím.
Já tady nechci mluvit o cestovním ruchu, ale co se týká těch poplatků - už jsem o tom mluvil - tak skutečně v České republice chybí závazná norma, která by zaručovala, že místní poplatky skutečně budou reinvestovány v tom území, kde byly vygenerovány, to znamená, mají být vráceny do rozvoje infrastruktury cestovního ruchu, a tím podpořit zejména rozvoj těch regionů, kde cestovní ruch, lázeňství, je často jediným zdrojem jakési ekonomické stability a zaměstnanosti.
Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
