Děkuji za slovo, pane místopředsedo, leč byl jsem správně poučen, že v tomto případě žádné přednostní právo neexistuje, neb diskutujeme před řádnými body, tady jsme si všichni rovni. 

 

Nicméně, dámy a pánové, dovolte několik poznámek k projednávané věci. Rád bych vás ujistil, že nejenom každý z nás osobně, ale i TOP 09 jako druhá nejsilnější vládní strana bere situaci mimořádně vážně a že jsme samozřejmě ti poslední, kteří by chtěli bránit řádnému vyšetření podezření z trestných činů a v případě, že se prokáží, tak spravedlivému potrestání těchto trestných činů. Na druhou stranu chci poprosit, abychom nepodléhali emocím, abychom vzhledem k tomu, že zásah dokázal splést několik věcí, které spolu nesouvisely, dohromady a prezentovat je společně, jako že je to společná věc, tím myslím zásah na Úřadu vlády, zásah na Vojenském obranném zpravodajství, což je jedna kauza, a vedle toho úplně jiná kauza je zásah v sídlech pánů Rittiga a Janouška, přesto to bylo prezentováno jako jeden společný zátah proti jedné společné skupině, a prosím, abychom si uvědomili, že tak to není, abychom dokázali situaci analyzovat a abychom si dokázali i klást otázky, zda šlo či nešlo zabránit některým mimořádným škodám, které byly způsobeny, a zase si klaďme otázky, zda byly způsobeny nešťastnou náhodou, nebo snad nedej bože úmyslně. 

 

A myslím si, že to jsou otázky, které si velmi nutně musí klást nejenom vládní strany, ale i opozice. Prosím, tady není na stole pouze jedna velká emotivní otázka, zda Petr Nečas má odstoupit a zda se má vláda klidit a zda mají nebo nemají být předčasné volby. Já si nutně musím položit otázku. Vyjďeme z premisi, samozřejmě ctím presumpci neviny, ale vyjďeme z premisi, že vrchní ředitelka Úřadu vlády skutečně mimo své pravomoci zaúkolovala šéfy zpravodajské služby a oni mimo své pravomoci ji poslechli, což nepochybně je něco nepatřičného a nechť, pokud by to tak bylo, přiznám se, že tomu nevěřím, neumím si představit hrdinu z Afghánistánu generála Kovandu, jak něco takového udělá, ale prosím, vyjďme z premisi, že to tak bylo, pak je to pochopitelně něco, co se má vyšetřovat a stíhat jako trestný čin, nicméně zásah má být učiněn tak, aby pokud už byla způsobena nějaká škoda trestným činem, aby ti, co zasahují, škodu nezvýšili. Pokud se stalo, že vnikla Policie České republiky zcela lege artis, zdůrazňuji, do Úřadu vlády a prováděla tam zásah od půlnoci až do pozdních odpoledních hodin za obrovského mediálního humbuku, pokud se stalo, že vnikla Policie České republiky do prostor Vojenského zpravodajství, prováděla tam dlouhý zásah za obrovského mediálního humbuku a potom odvlekla dva vysoké důstojníky, generála Kovandu a ještě jednoho plukovníka, do cely předběžného zadržení za obrovského mediálního humbuku, tak prostě, ať už to tak být muselo nebo nemuselo, tak objektivně vznikla obrovská škoda České republice. Jednak na její mezinárodní prestiži, jednak na její bezpečnosti a na spolupráci zpravodajských služeb. Malá země, jako je Česká republika, je životně závislá v otázce práce zpravodajských služeb na mezinárodní spolupráci a je nepochybné, že včera oznámením, že byl zatčen bývalý i současný šéf Vojenské zpravodajské služby, se důvěra v české zpravodajské služby z hlediska zahraničních partnerů limitně přiblížila 0, důvěra, která se bude ještě dlouho obnovovat. 

 

A nutně se tedy musím zeptat, zda pokud tam opravdu byla jenom tato věc, a já ji nijak nepodceňuji, já nijak nepodceňuji, že pokud se to stalo, je to vážná věc, že nikdo nesmí překračovat své pravomoci, ale pak se ptám, jestli opravdu zásah odpovídal něčemu, čemu se říká zásada přiměřenosti, aby při zásahu nebyla způsobena mnohem větší škoda, než byla. Já jsem přesvědčen, že ano. Jsme si naprosto jisti, že policie, když vnikla do Vojenského zpravodajství, nevnikla také do živých svazků a neseznámila se s informacemi, s kterými se seznamovat nesmí? A prosím, aby se tomu příslušné kontrolní orgány Sněmovny věnovaly. Jsme si naprosto jisti, že vedeni zásadou přiměřenosti musely orgány činné v trestním řízení místo relativně diskrétního sdělení obvinění učinit takovýto mediální humbuk a sdělit okamžitě do celého světa, že Česká republika má zatčeny a zadrženy dva vysoké důstojníky své zpravodajské služby? A jsme si opravdu jisti, že muselo být nezbytné, nebo že to byla jenom nešťastná náhoda, že současně s tím se dělala obrovská šťára v sídlech pánů Rittiga a Janouška, takže kdokoliv doma i venku sledoval sdělovací prostředky, tak musel mít pocit, že generálové Kovanda a Páleník jsou zapleteni do organizovaného zločinu kolem těchto kanceláří? Opravdu to muselo být najednou a muselo to být sdělováno najednou, aby to tak vypadalo? Byla to náhoda? 

 

A prosím, abychom si tohle analyzovali a pak si nutně položili otázku, co byl ten důvod. Byla akce nezbytnou k tomu, aby bylo vyšetřeno podezření z trestného činu, jehož skutková podstata nám byla oznámena na tiskové konferenci v 11 hodin? A znovu říkám. Pokud si holt Nagyová u Kovandy objednala sledování Nečasové a on to udělal, tak je to samozřejmě problém a někdo za to musí být potrestán. Ale byl tento motiv dostatečným motivem pro tak gigantickou akci, jako kdyby hrozila špionáž mezinárodního významu? Na straně jedné. A na straně druhé si prosím položme otázku. Nebo to bylo opačně? Nebo tento motiv a toto podezření bylo záminkou k vniknutí do prostor Vojenského zpravodajství, imobilizaci Vojenského zpravodajství a ve svém důsledku vážného poškození České republiky? Já neznám odpověď. Já teď neříkám, jak to bylo. Ale prosím, abychom si dokázali tyto otázky klást, protože k tomu došlo, protože došlo k imobilizaci Vojenského zpravodajství a došlo k vážnému poškození zájmů České republiky. 

 

A prosím jenom pečlivě analyzujme a hledejme odpověď na otázku, zda k tomu skutečně muselo dojít a zda zásah byl nezbytný vůči podezření a nebo podezření bylo vhodnou záminkou pro zásah samotný. Já tu odpověď neznám a chci vás moc poprosit, abychom ji společně hledali, protože to je velmi důležité a jsem přesvědčen, že to stejně musí zajímat opozici jako koalici, protože tady nejde o nic jiného než o bezpečnost státu a o prestiž zpravodajských služeb, která není ani levicová, ani pravicová. Á propos. Zatímco hrdinové z Afghánistánu generálové Kovanda a Páleník jsou v díře, tak hrdinové od Prašné brány pánové Rittig a Janoušek, pokud vím, jsou vesele někde na moři. Je to také náhoda, že nebyli přítomni v České republice? I takovouhle otázku si položme. Z hlediska člena vlády je z celé této kauzy, která je samozřejmě velmi nepříjemná, a opakuji, beru ji velmi vážně, tak je odpověď na tyto otázky tou prvořadou prioritou. To ostatní je mimořádně nepříjemné, může to vést k mimořádným politickým důsledkům a konsekvencím, ale z hlediska bezpečnosti státu jsou otázky, které jsem tady teď položil, prioritou č. 1.