Dovolte, dámy a pánové, protože čas se nachyluje, abych přece jenom zareagoval na některé připomínky, které padly v debatě.

Kdybych byl poslancem britského parlamentu, prostřednictvím pana místopředsedy, pane předsedo, tak nevěřím, že tenhle problém tady vůbec existuje, protože někteří lidé by tady prostě sedět nemohli. To za prvé.

Za druhé. Důrazně se ohrazuji proti tomu, co tady několikrát zaznělo, a opravdu musím říct, že mě to uráží, byť si na to nebudu stěžovat u mandátového a imunitního výboru, že si touto kauzou dělám kampaň. Ještě dokážu pochopit pana poslance Ondráčka, pokud se cítil dotčen, že si stěžoval. Ale, prosím pěkně, nebyl jsem to já, kdo jako poslanec mandátového a imunitního výboru, když řešil otázku, zda se tím bude, nebo nebude zabývat, protože není pravda, že mandátový výbor musí něco uložit, mandátový výbor také musí říct, že je to taková prkotina, že se tím vůbec nebudeme zabývat. Tohle mandátový výbor neudělal, a pak mi tady jeho členové říkají: "a my se teď kvůli vám tady musíme zabývat takovouhle prkotinou ". Prosím pěkně, to je rozhodnutí členů mandátového a imunitního výboru.

Pan poslanec Mihola se ohradil proti tomu, abych neříkal vládní koalice. Mohu samozřejmě říkat někteří členové vládní koalice, ale vládní koalice má v mandátovém a imunitním výboru většinu, to znamená, že jejím rozhodnutím z vůle vládní koalice se rozhodovalo proti tomu, jestli je to prkotina, kterou se nebude zabývat, a nebo jestli je to vážná věc a mandátový a imunitní výbor mě potrestá. Zvážili jste, že to je vážná věc. Já s tím nesouhlasím, s oním rozhodnutím a odvolávám se k Poslanecké sněmovně. Ale opravdu jsem to nebyl já, kdo to vyvolal - kolegové z mandátového a imunitního výboru. Prosím aspoň o tohle pochopení.