Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se jako člen grémia Poslanecké sněmovny omluvil nejen veřejnosti, ale omluvil se i celé Sněmovně za přešlap, který jsem udělal toto úterý v odpoledních hodinách.

Krátce jsem navštívil uzavřenou část restaurace za výdejním okénkem a také jsem tam konzumoval. Uvědomuji si, že největší úctu před zákonem musí mít zákonodárce sám. A spáchá-li nějaký přestupek, je to horší provinění, než když to udělá občan bez veřejné pravomoci, kdyby pro nic jiného, tak proto, že veřejné osoby musí jít příkladem. Chci se tedy omluvit i za to, že v první reakci jsem svůj přečin zlehčoval a nevhodně jsem o něm žertoval. Dopustil jsem se chyby v úsudku, že se jedná o prkotinu. Není to prkotina.