Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, jak bod, který jste schválili nyní, tak bod, který zcela jistě schválíte i vzápětí, patří mezi body, které TOP 09 zařadila do tzv. seznamu nesvobody, kde vypisujeme nejriskantnější legislativní návrhy, které tato vláda prosadila a kterými tak či onak omezuje a ohrožuje individuální svobodu občanů.

Dostáváme často otázku, který z těch 16 bodů pokládáme za společensky nejnebezpečnější. A odpovídáme, že to není ani tak otázka pořadí té nebezpečnosti jako toho, že je toho moc. Že je toho strašně moc a že je to v krátkém časovém úseku. Vždy je to zdůvodňováno nějakým ušlechtilým důvodem, ale vždy to má za cíl jednu jedinou věc: odebrat občanovi kus jeho osobní svobody, popřípadě získat ho mnohem víc pod kontrolu státní moci. Ať už je to prolomení domovní svobody, ať už je to cenzura internetu, ať už je to otázka neskutečného množství registrů, kde zjišťuje státní moc o občanovi úplně všechno včetně jeho intimních chorob.

Vláda během dvou a půl roku velmi slušného ekonomického růstu, který se jí přihodil, který nezpůsobila, propásla možnost nebo spíš nenašla politickou odvahu k nezbytným reformám, nezbytným pro prosperující budoucnost ať už v oblasti vědy, vzdělání, veřejných pojistných. Tam všude uměla jenom zrušit to, co bylo schváleno předtím, aniž by nahradila jakýmkoliv rozumným systémovým opatřením z vlastní dílny. Tam je obrovský deficit, tam se dá říct, že se jedná o ztrátu času.