Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane premiére, bez jakýchkoli emocí a ve vší vážnosti, ale: Co si to dovolujete? Tady zazněla slova, která 25 let český parlamentarismus nezná. A vy máte tu odvahu, tu drzost, to není odvaha, tu drzost vystoupit a začít tím, že to je záminka pro projednávání řádného programu? Tuhle drzost jsem naposled slyšel od soudruha Jakeše, když vyzýval ke klidu na práci. To přece není normální.

Vy jste řekl, nevím, jak to chápu, že ta slova byla nevhodná. Jakým způsobem byla ta slova nevhodná? Že Babiš měl pravdu, ale neměl to říkat nahlas? Nebo že Babiš lže? Nebo jak jste to myslel, že byla nevhodná? Co to znamená? A už vůbec nevíme, co s tím budete dělat vy jako předseda vlády ČR.

A ono tedy, aby se to řeklo celé, on to není monolog pana ministra Babiše vůči panu ministru Němečkovi. On je to dialog. On na jedné straně pan ministr Němeček, člen vaší vlády, říká o panu ministru Babišovi, členovi vaší vlády, že si nakradl ze státních hmotných rezerv. A pan ministr Babiš, člen vaší vlády, říká o panu ministru Němečkovi, členu vaší vlády, že si nakradl z veřejného zdravotního pojištění. To já jsem si nevymyslel, bohužel, tohle o sobě říkají členové vaší vlády.