Někdejší ředitel havlíčkobrodské nemocnice mj. zmínil, že některé farmaceutické firmy neinformují dostatečně o možných nežádoucích účincích očkování a že i pro lékaře je složité tyto účinky hlásit potřebným úřadům. „Myslím si, že velkým problémem se ukázaly kombinované vakcíny, například hexavakcína. Zde je třeba do budoucna velmi intenzivně a fundovaně hovořit o přínosech a rizicích. Vidím i další otázky pro budoucí jednání o problematice očkování. Například očkování proti hepatitidě B v kojeneckém věku považuji za nadbytečné, nechal bych ho na rodičích, v jakém věku se rozhodnou dítě proti tomuto onemocnění očkovat. I další asi tři očkování bych si dokázal představit jen jako doporučená,“ řekl Kaňkovský. Souhlasil s diskutujícími, že dnes chybí jednotná evidence očkování proti tetanu.

Cenné pro posluchače bylo jeho srovnání zdravotnictví v Česku a v cizině. Například v Německu mají lékaři víc času na pacienty, v Rakousku zase fungují konsorcia rodinných lékařů, ale třeba v USA se pacient s bolestmi zad ke specialistovi dostane až za šest týdnů. „U nás je to přitom i během jediného dne. Naše zdravotnictví má vysoký standard péče, ale ten podle mě nelze udržet s pouhými 7,5 procenty hrubého domácího produktu,“ řekl místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví.

Jako klíčové otázky zmínil malý zájem mediků o práci v nemocnicích, nedocenění středního managementu ve zdravotnických zařízeních nebo nárůst právních rizik při práci lékařů, který si mj. žádá zvýšené „papírování“. Posluchači ocenili jeho znalosti z „terénu“, tedy z lékařské praxe.