Dobré dopoledne, vážený pane předsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové,

dovolte mi, abych v zastoupení předsedy našeho poslaneckého klubu Jana Bartoška ještě doplnil některé argumenty, které zde uvedl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, proč jsme podpořili svolání mimořádné schůze v tomto termínu. Ptali se nás na to dneska i novináři, proč když v úterý 16. září se zde sejdeme na řádné schůzi, kde se budeme zabývat celou řadou bodů. Asi všichni víme, jak dlouhý seznam vládních i nevládních předloh čítá v tuto chvíli program řádné schůze a jak se nám vlastně ty body kumulují. Také víme, jaký je přístup vládní koalice k tomu zařazovat některé opoziční návrhy, ale o tom bych hovořit nechtěl.

Jsem přesvědčen o tom, že program, který byl dnes navržen, a musím říci, že ze strany opozice bylo velmi zvažováno, které body sem dnes zařadit, tak že dokládá, že skutečně se snažíme řešit problémy, které zajímají občany této země, a ta škála je velmi široká, protože samozřejmě každý občan je v jiné situaci věkové, v jiné situaci z hlediska své rodiny, v jiné situaci profesní. A my se tady chceme zabývat problémy i OSVČ, my se zde chceme zabývat problémy malých, středních firem. Chceme se zde zabývat vládním návrhem zákona, který se dotýká mimo jiné také důchodců. A chceme zde řešit také ten zákon, který zmiňoval už kolega Marian Jurečka a kterého se tady dotkla i kolegyně Aulická Jírovcová, tedy nechceme jenom rozdávat miliardy a bavit se o tom, jestli je to, nebo není účelné. My si myslíme, že v řadě případů je potřeba pomoci různým skupinám obyvatel, a nezapomeňme ani na lidi, jejichž životním chlebem je provozování kultury. To je dneska velmi ohrožená skupina lidí a i těm je potřeba pomoci.

Ale my jsme sem zařadili i zákon, který se dotýká možná pro vládní koalici ne tak zajímavé skupiny, a to jsou osoby se zdravotním postižením. Už zde zaznělo, že osoby se zdravotním postižením jsou ve specifické situaci, a já nechci říkat, že se jim v této zemi nepomáhá. Samozřejmě že se jim pomáhá, ale jsou některé oblasti, kde jsem přesvědčen, že by se jim mělo pomáhat více. A světe div se, nejde v tuto chvíli o peníze. Zdravotně postižení nejsou vždycky hendikepováni jenom tím, že mají nízký invalidní důchod, že mají málo pracovních příležitostí, ale jsou často hendikepováni tím, jakým způsobem se musí domáhat některých v uvozovkách výhod. Ony to pro ně jsou v podstatě jenom kompenzace toho, jakým způsobem, v jaké životní situaci, když žijí s postižením, se nacházejí.