V podstatě chce další vojenské základny u nás či u našich blízkých sousedů. Zdá se mu asi, že je potřeba svět k fatálnímu konfliktu ještě o něco blíže posunout. Když se podíváme na výsledky NATO nebo tedy potažmo USA v posledních letech ve světě, je to smutný pohled. Donedávna jeden z funkčních a bohatých států Afriky Libye je v podstatě v rozkladu a snaží se ho ovládnout muslimští radikálové. Předcházela tomu vojenská výpomoc USA a Francie. Není to také tak dlouho, co prezident USA Barack Obama burcoval proti Bašáru Asadovi a jeho sekulární syrské vládě. Chtěl podporovat vojensky a materiálně opoziční povstalce. Problém je, že šlo zase o muslimské radikály. Dnes již ustavili Islámský stát. Na jedné straně bojují proti Sýrii a na druhé už ovládají půlku Iráku. Toho Iráku, kde pod záminkou existence zbraní hromadného ničení ( které se pak nenašly ) také zaútočili naši spojenci. Dnes je v rozkladu, stejně jako třeba Afghánistán, kde přes 13 let válčení nedošlo k žádnému pozitivnímu vývoji, ale spíše k posílení Talibánu. Na Ukrajině podporuje USA bezmezně kyjevskou vládu, nehledě na bombardování civilního obyvatelstva, podporu nacionalistických sil, jako je Národní garda či omezování občanských a politických práv obyvatel. Budování nových vojenských základen NATO u nás i v našem nejbližším okolí není nic, co by zvýšilo nějaké naše bezpečí, spíše naopak.

Česká republika, ale i celá Evropa by měla konečně začít provozovat nezávislou suverénní zahraniční politiku a na další válečné běsnění NATO bychom měli odpovědět jasným odmítnutím.