Politická pravicová reprezentace se v posledních letech nejenomže nesnažila o politiku zaměstnanosti či aspoň o investice do postižených regionů, ale naopak problému přispívala, zvláště působením ministra práce a sociálních věcí Drábka. Ten mohl svoji pozici klidně hrdě přejmenovat na ministerstvo nepráce a asociálních věcí.

Podařilo se mu svými reformami v podstatě paralyzovat činnost úřadů práce, kdy je zahltil agendou sociálních dávek, která dříve patřila obecním úřadům, či zrušil povinnost firem nahlašovat volná pracovní místa. Nová vláda se honosila tím, že boj s nezaměstnaností bude její hlavní prioritou, ale zatím toho příliš nevidíme. Naopak nyní, místo dialogu s Ruskem v souvislosti s krizí na Ukrajině, podpořila další nesmyslné sankce, které, jak známo i z historie, zkrátka k ničemu dobrému nevedou. Naopak vedou k oboustrannému poškození ekonomiky a tedy i k dalšímu ohrožení pracovních míst.
 
 Kandiduji do Senátu a právě proto věřím, že pokud má mít Senát opravdový smysl, tak se nesmí věnovat pouze schvalování zákonů, které mu předloží Poslanecká sněmovna, ale musí brát zřetel na problémy regionů, za které jsou občany senátoři přímo voleni. Je třeba se věnovat problémům, které trápí občany, a snažit se je řešit v krátkodobém výhledu. Jen tak totiž bude mít práce v Senátu smysl.