Má snad pravice obavy z demokratického průběhu voleb? Nebo z toho, že bude narušena svoboda slova a vyjadřování názorů? Anebo z budoucího vývoje, kdy bude citelně oslabena vláda pravice nad společností? Tak jako tak, výsledků voleb se přímo děsí.

Na fungování demokracie v naší zemi existují rozporuplné názory, negativní však převažují. Po roce 1989 se objevilo období relativní spokojenosti s fungováním demokracie. To skončilo po několika letech a od té doby nastal postupný pokles.

Pozitivně demokracii hodnotí především ti, kteří mají majetek a jsou tzv. zabezpečeni. Jsou to především stoupenci pravicových stran. Ti však podle údajů z nedávných sociologických výzkumů tvoří pouze čtvrtinu občanů. Krajně skepticky naopak hodnotí uplatňování demokracie stoupenci KSČM, silně negativní názory převažují také mezi nevoliči a lidmi, kteří se nedovedou rozhodnout, komu by ve volbách do poslanecké sněmovny dali svůj hlas.

Demokracie je vynikající společenský fenomén, léty prověřený princip uspořádání společnosti. Jenomže její uplatnění v praxi visí často na vlásku. Předpokládáme sice, že při samotném volebním aktu bude formální demokracie fungovat a lidé budou lístky vhazovat do volebních uren na základě svého rozhodnutí. Jenomže… toto rozhodnutí nemusí být jejich, tedy jimi zformované a v jejich hlavě zpracované.

Mimořádnou úlohu při formování světového názoru, politického přesvědčení a rozhodování vždy sehrávaly sdělovací prostředky. Hovoříme-li o demokracii a svobodě, měla by první myšlenka směřovat právě k mediálním prostředkům, které o demokracii a svobodě nejvíce a nejhlasitěji hovoří či píší.

Silný vliv na utváření názorů a mínění miliónů lidí má zejména televize. Například ve veřejnoprávní televizi se v současnosti v předvolebním zpravodajství skloňuje ve všech pádech ODS, TOP a v nemalé míře i méně významné strany. Doslova hodiny se zde zabývají výběrem kandidátů do Sněmovny.

A protože média jsou téměř všechna v rukou pravice (a to nejen české), je velice pravděpodobné, že zejména jejich zpravodajské relace a statě budou prosazovat, podporovat a hájit pravicové zájmy a tímto směrem se ubírat i před volbami. Právě pro ně platí přísné dodržování té demokracie, o níž hovořím. Pravicová média si vystavují účet do budoucna.

Demokracie znamená rovná práva, je i o tom – spíše především o tom – zda existuje rovnost v ovlivňování, vysvětlování a působení na milióny voličů. Právě proto se pozastavuji u funkce a úlohy médií, především televizí. Jít svobodně a demokraticky do voleb znamená s rovnými právy i v ovlivňování a rozhodování.

Je rozdíl pro koho či v zájmu koho je demokracie uplatňována a svoboda zaručována. Volby budou o programových slibech a očekávání jejich plnění. I v těchto volbách bude nutné rozlišovat demokracii formální a demokracii skutečnou, svobodu pro vyvolené nebo pro všechny. Pravicové subjekty mají obavy, že demokracie pro bohaté bude viditelně méně, pro ty druhé více.

Nezapomínejme ještě na jedno: volby jsou nejen o demokracii a svobodě, jsou i o odpovědnosti za budoucnost, o velké odpovědnosti toho, kdo vyhraje.