Děkuji za slovo. Hezký podvečer, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové.

Přihlásil jsem se, abych vám tady přednesl několik dalších poznámek k jistému evergreenu této Sněmovny, a tím je registr smluv. Své vystoupení jsem pojal pod pojmem "není registr jako registr". Registr obyvatel, registr například řidičů, vozidel a v neposlední řadě registru smluv. Jedná se často o nástroje informační společnosti, které nám mají usnadnit život. Nicméně posledně zmíněným nástrojem kapitalismu zejména ten soukromý může nahlížet do smluv, které uzavřel stát.

Nahlížet samozřejmě můžeme i my všichni, jak jsme tady, i občané České republiky, ale nejenom České republiky.

Zastánci tohoto projektu často argumentovali tím, že se jedná o významný nástroj v boji proti korupci. Tvrdily to zejména některé neziskové organizace, které jsou placeny právě donátory či chcete-li soukromým kapitálem. No, a jelikož jsou financovány právě tímto kapitálem, tak se často snaží prosadit takové zákony, které mají pod rouškou boje proti korupci oslabit pozici národního státu.

Vraťme se ale zpátky k registru smluv. Na základě schváleného zákona musí v registru smluv uveřejňovat státní instituce a tím pádem celý stát, tedy i jím vlastněné firmy, uzavřené smlouvy nad 50 tisíc korun. Zde nastává první problém, proč mají v registru smluv uveřejňovat smlouvy firmy, které vlastní stát, a ne soukromé společnosti. Dle mého názoru jsou zveřejněním smluv ohroženy státní firmy na trhu, kde vládne drtivá konkurence v současné podobě globalizace.