Neoliberální politika, která v našich poměrech začala bujet hned po pádu socialismu roku 1989, dovedla naši zemi na pokraj zhroucení sociálního smíru. Paradoxem dějin však je, že v roce 1990 si nikdo nepřál žádný kapitalismus, dokonce byla nastíněna reforma tehdejší společnosti, která se měla vydat sociálně-demokratickým směrem. Nicméně tehdejší vládnoucí elity v čele s Václavem Havlem a Václavem Klausem byly jiného názoru: Aby se nová porevoluční společnost odlišila od doby před listopadem 1989, je u nás nutné zavést politiku neoliberalismu, a to přesně takovou, jakou aplikovala „železná lady“ Thatcherová ve Velké Británii nebo Ronald Reagan v USA. V té době však tato politika byla na ústupu, což jasně ukázalo vítězství sociální demokracie ve Velké Británii a různé krachy burz na konci 80. let v USA.

Po celá 90. léta se u nás kradlo ve velkém. Zpackaná privatizace státního majetku, která dala vzniknout několika miliardářům, v našich poměrech vedla k tomu, že se pomalu začal narušovat sociální smír. Pravice se v té době tmelila a do dnešních dní částečně tmelí antikomunismem, jak nám to například ukázal exministr Pospíšil. Na to však už téměř nikdo neslyší, protože sociální smír je narušen víc než dost.