Klaus ml. (ODS): Více hodin a více let ve škole...

16.06.2014 14:21

Trávíme ve školách více a více času. A výsledek? Peněz je málo, učitelů a škol hodně, žáků ve třídách málo, žáci a studenti studují hodně hodin týdně a hodně let (čím dál více). Tak by se dalo popsat české regionální školství.

Klaus ml. (ODS): Více hodin a více let ve škole...
Foto: red
Popisek: Logo ODS
reklama

Dalo by se i doplnit – učitelé učí oproti zahraničí málo hodin, ale nechci provokovat – je 16. června a je to těžká práce.
 
I když to zní blbě, veškerá produktivita školství – pochází z výše uvedených parametrů.
 
Komentář má být krátký, a tak se budu věnovat jen počtu hodin týdně a délce studia.
 
Není vůbec pravda, že čím více a déle se něco dělá, tím je to lepší. Například tenhle komentář píšu dvojnásobnou dobu než předchozí a není ani lepší, ani za něj nedostanu víc peněz. Když se někdo učil podání v tenise dva týdny a Tomáši Berdychovi to šlo skoro hned, bude ten první „hodnotnější“ hráč? Když někdo studuje vysokou školu 9 let a pobývá ve škole denně 9 hodin, znamená to, že má mít pak dvakrát větší plat než někdo, kdo stihl vystudovat za 4,5 roku?
 
České regionální školství má o dost blíže k těm devíti.
 
Počty hodin týdně:
 
Státní závazné osnovy (odborně „Rámcové vzdělávací programy“) předepisují obrovský počet povinných hodin. Na gymnáziích 32–34 hodin týdně. To je pro představu každý den 7 vyučovacích hodin, v pátek 5.
 
Neuvěřitelně drahé pro školy, zvláště když chtějí hodně hodin dělit, nabízet alternativy, volitelnost předmětů. Miliardy jsou fuč.
 
Pedagogicky velice podivné, pokud chcete učit pořádně – dát dětem domácí úkol – oni se na látku doma ještě mrknout … 7 hodin denně je strašných. Vede to k povrchnosti, řada předmětů musí být šizená, jen jakési udržování dětí ve škole.
 
A ještě se každý ministr chce zapsat do dějin – přidá hodinu tělocviku či povinný druhý cizí jazyk a podobně. Systém je napjatý k prasknutí.
 
Celková délka studia:
 
Můj dědeček končil studium na obchodní akademii v šestnácti (1917), můj otec jedenáctiletku s maturitou v sedmnácti (1958), já jsem maturoval v osmnácti (1988), současným středoškolákům je často ke dvaceti! A 80 % z nich jde studovat „vysokou“. Stát na to nemá. Ale hlavně proč? Průměrní maturanti umějí stále méně a méně, což není způsobeno upadající úrovní škol, ale strategicky tím, že za mého dědečka měl maturitu každý dvacátý, nyní 90 %.
 
A nijak to nezachrání ani deset státních maturit o pěti úrovních. Studenti jsou prostě průměrně slabší a při opuštění střední školy toho umějí méně. Logicky na menší penzum znalostí a dovedností potřebujeme spíš méně času nebo stejně. Určitě ale ne více.
 
Navíc si mladí lidé nyní pak i vysokoškolské studium hodně protahují, mezitím jedou rok na Nový Zéland sklízet jablka, pak pokračují postgraduálním studiem, blíží se třicítka a jsou pomalu věkově zralí na předčasný důchod.
 
Znovuzavedení devátých tříd v minulém desetiletí protáhlo základní a střední vzdělávání o rok a neexistují pro to jakékoli závažné pedagogické pohnutky. Základní školy mají s takzvaným II. stupněm (děti 11–15 let) beztak potíže, chybí jasná vize. Děti to cítí, zlobí více a učí se méně. Jejich ambicióznější vrstevníci již studují na víceletých gymnáziích. Dlouho trvalo, než školy vůbec tuto změnu strávily a dokázaly smysluplně roztáhnout svůj vzdělávací program. Současný průměrný deváťák umí ale naprosto to samé, co uměl před tím průměrný osmák. A není toho bohužel často mnoho.
 
Školství potřebuje po letech „reforem a projektů“ naopak škrtání a rušení. Potřebuje racionalitu, ne velké vize, a při vší obtížnosti – potřebuje taky trochu produktivity. Aby se třeba mohly zvýšit ty učitelské mzdy.

Mgr. Václav Klaus
expert ODS pro oblast školství

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: ODS
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministr Toman: V některých vodních tocích je jen deset procent vody, přehrady dostatek pitné vody zajistí

9:10 Ministr Toman: V některých vodních tocích je jen deset procent vody, přehrady dostatek pitné vody zajistí

Zásoba povrchové vody ve vodárenských i ostatních nádržích je v současné době dostatečná a je možné …