Podstata tkví v tom, že růst hrubého domácího produktu (HDP) je vyvážen snižováním hrubého národního důchodu (HND). Za časů Československa bývalo zvykem, že HDP a HND bylo stejné. Československo téměř nevlastnilo žádná aktiva za hranicemi a také u nás nebylo nic, co by patřilo cizincům. A tak hrubý domácí produkt a hrubý národní důchod svými veličinami splývaly. Po posledním převratu se potom bez většího povšimnutí začalo používat pouze HDP. A dnes se téměř vůbec nepíše o tom, že HDP a HND se od sebe vzdalují stále rychleji.

Mnoho lidí si neuvědomuje, že růst HDP vůbec nic neříká o tom, jestli naši lidé bohatnou, či nikoliv. HDP je ukazatel, kterým lze měřit výkonnost ekonomiky a který je určitě důležitým ukazatelem pro nadnárodní korporace, které se podle něho orientují, jak a kde ještě více vydělat. Kdo chce však mít přehled o tom, zda národ a stát bohatne, měl by používat HND.

V údajích Českého statistického úřadu je možné se dočíst: "Podíl hrubého národního důchodu na hrubém domácím produktu činil v roce 2014 pouze 92,2 %. Zbytek do celku, tedy 7,8 % HDP, odešlo do zahraničí." Což v nominální hodnotě činí 333 miliard korun. Údaje za poslední rok stále nejsou zveřejněny, ale s velkou pravděpodobností to bude za rok 2016 kolem 500 miliard. To je už docela slušná částka, nemyslíte? A tuto částku, která činí 10 % HDP (takový novodobý desátek), posíláme každým rokem svým privatizátorům do zahraničí. Je třeba se kriticky dívat na všechny "zahraniční investice", protože pokud někdo investuje 10 jednotek, chce zpět minimálně 100.