Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená veřejnosti,

podle příspěvků, které zde slyším, tak se zřejmě Sněmovna rozhodla pokračovat v tažení proti drobnému podnikání. Příspěvek pana kolegy Bláhy, který se představil jako drobný podnikatel s tím, že má jenom dvanáct provozoven, mě přivedl k myšlence, že bychom zřejmě měli zavést další pojmy - mikropodnikatel nebo pikopodnikatel, protože jak jinak můžeme označit podnikatele typu - matka samoživitelka si na živnostenský list přivydělává tím, že prodává kosmetiku nebo prášky na praní. A navíc v takovémto způsobu podnikání nutnost investovat do EET systému, z toho jejího podnikání potom už zbude velmi, velmi ohlodaná kost. Navíc právě tento způsob podnikání je oblíbeným terčem kontrol finanční správy a následných drastických sankcí, když zjistí něco nesprávně vyplněného nebo nesprávně ohlášeného. Marně si lámu hlavu, co ti malí živnostníci a lidé, kteří si vedle své práce v zaměstnání ještě přivydělávají na živnost, co vlastně provedli, za co jsou trestaní. Jediná odpověď, která mě napadá, je, že se provinili zřejmě tím nejstrašnějším zločinem - chtěli být svobodní a nezávislí, samostatní. Jedná se o lidi, kteří možná systému moc neodvádějí, taky nemají z čeho, ale navíc se snaží ten systém nikterak nezatěžovat, protože se snaží od něj nic nechtít, snad kromě toho, aby je nechal být a nezasypával je další a další administrativou vypodloženou drakonickými až likvidačními pokutami, které sází finanční správa hlava nehlava. Například za nesprávně vyplněné kontrolní hlášení, kterým navíc nevznikla žádná škoda, je pokuta 50 000 a to je pro podnikatele, který nedosahuje obratu ani milión, skutečně likvidační. Takže na jednu stranu zde máme plno politických proklamací o podpoře drobného a středního podnikání, zejména před volbami.

Ale jaká je realita? Posedlost státních úřadů po ještě více kontrolách, výkazech, evidenci, hlášeních jde ruku v ruce s dalšími a dalšími příkazy a zákazy za narůstáním kontrolních úřadů a zejména počtu kontrolorů. Nebo možná ona zmíněná podpora, když se přeloží z Orwellova Newspeaku, znamená ještě víc kontroly, ještě víc zákazů, ještě víc administrace a byrokracie.

Při zavádění EET jsem se zúčastnil semináře, který pořádala bývalá náměstkyně Hornochová, ředitel finanční správy přiznal, že pro první vlnu EET uvolnil 200 zaměstnanců finanční správy a nabral 300 dalších kontrolorů, aby kontrolovali zavedení EET na trzích. A priori EET bylo míněno a zamířeno na ty nejmenší, na ty nejmenší a nejslabší.