Proto, aby vláda nastartovala naše důchodce k této aktivitě, se v rámci jejího sociálního darwinismu ve smyslu „přežijí jen ti nejsilnější“ rozhodla jim sebrat každý rok (pro začátek) více než 7 000 korun. Zřejmě se jí zdá, že si naši důchodci žijí nad poměry.

A co na to sociologická data? Už v loňském roce žilo pod hranicí příjmové chudoby pouhých 43 procent osamělých důchodců a od té doby jejich počet slibně vzrostl. Čili, jde o skutečně nejvhodnější dobu k tomu zvýšit jejich tréningovou zátěž a dál utáhnout šrouby.

Proč šetřit na nesmyslných vládních výdajích, na koaličních pašalících typu Digitální agentury, na ministrech bez portfeje, na nekonečných počtech náměstků a placených poradců bez smysluplné pracovní náplně? Vždyť můžeme pustit žilou občanům, kteří z hlediska vlády neúměrně zatěžují náš skvělý sociální systém prakticky už tím, že vůbec ještě žijí. Jak si dovolují dožít se důchodového věku a pak ještě požadovat po státu vyplácení důchodů, když v průměru pracovalia odváděli daně a pojištění celý aktivní život?

Navíc je až neuvěřitelné, že ministr financí Stanjura, který tu jinak léta všechny poučuje, co se má jak správně dělat, nezanesl do návrhu státního rozpočtu na letošní rok ani jedinou korunu právě na mimořádnou valorizaci penzí, i když bylo zcela evidentní, že vysoká dvouciferná inflace bude stále realitou. On i předseda vlády Fiala navíc do poslední chvíle tvrdili, že na valorizační mechanismus se nesáhne.