Jsem přesvědčen, že násilí a války z Evropy nezmizely samy od sebe, ale že se jich Evropa zbavila odhodlaností a obětavou prací těch, kteří stáli u zrodu myšlenky evropského sjednocení, dokázali ji naplnit konkrétním obsahem a získat pro ni politickou podporu i podporu veřejnosti.

Chci, aby ČR byla aktivním účastníkem dění v EU i diskuse o její současnosti a budoucnosti. EU pro mě není černobílým světem, ale pestrobarevnou mozaikou. Silná podpora myšlenky evropské integrace neznamená, že se na EU dívám růžovými brýlemi. Není mi vlastní nekritické přejímání všeho, co z institucí EU vychází, ale ani apriorní nedůvěra a podezřívavost. Vyhýbám se ideologické předpojatosti a stavím na poctivém vyhodnocování přínosů a nákladů jednotlivých integračních kroků. Nejsem nositelem optiky my-oni, ale naši roli a postavení v EU vnímám optikou členů posádky lodi, které pochopitelně záleží na tom, aby hladce doplula do cíle.

Chci Evropu států i občanů. Tedy takovou, v níž se členské státy nevzdávají své suverenity, ale část svých pravomocí vykonávají společně na úrovni EU, a zároveň takovou, která je v bezprostředním kontaktu s občany. Tento bezprostřední kontakt zajišťuje přímo volený Evropský parlament nepodléhající pokynům a příkazům států, ale naslouchající potřebám občanů EU bez rozdílu národnosti a státní příslušnosti. Učiním maximum pro to, abych zvýšil povědomí o jeho činnosti a jeho přínosech pro české občany, a napomohl tak jeho vyšší důvěryhodnosti v jejich očích.