Kohoutek (SPD): Navrhl jsem, jak snížit ceny energií pro občany-spotřebitele

16.08.2020 21:03

Cílem mé poslanecké iniciativy je sjednocení a zjednodušení stanovení způsobu výpočtu a výběru tzv. poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu (ERÚ) od odběratelů elektřiny a plynu.

Kohoutek (SPD): Navrhl jsem, jak snížit ceny energií pro občany-spotřebitele
Foto: SPD
Popisek: Jiří Kohoutek byl do Poslanecké sněmovny PČR zvolen za SPD. Pracuje v Hospodářském výboru a ve Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, jehož je místopředsedou.
reklama

Připravil jsem – a do legislativního systému v minulých dnech vložil – pozměňovací návrh k vládní novele tzv. energetického zákona. (jedná se o sněmovní tisk č. 799). Cílem tohoto mého návrhu je sjednocení a zjednodušení stanovení způsobu výpočtu a výběru tzv. poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu (ERÚ) od odběratelů elektřiny a plynu. Důsledkem by bylo snížení cen energií pro občany-spotřebitele.

Všem rovnocenné podmínky

Není žádný důvod k tomu, aby byly činěny rozdíly mezi jednotlivými odběrateli elektřiny a plynu při konstrukci výpočtu příslušného poplatku ze strany státu, jako tomu doposud je. Zatímco u odběratelů elektřiny je poplatek (na činnost ERÚ) odvozen od počtu odběrných míst (odběrů), u odběratelů plynu vychází ze spotřebovaného množství tohoto energetického média, čímž jsou odběratelé plynu cenově znevýhodněni oproti odběratelům elektřiny, protože s rostoucím množstvím odebraného plynu jim roste i výše tohoto poplatku – zatímco všichni odběratelé elektřiny platí tento poplatek v naprosto stejné výši. Můj návrh by tuto nerovnováhu odstranil a zavedl by pro všechny odběratele energií v tomto ohledu rovnocenné podmínky.

Vláda má dost jiných úkolů

Kromě toho dále navrhuji, a to přímo ustanovením energetického zákona, pevně zafixovat výši poplatku na činnost ERÚ u odběrů elektřiny i plynu. Výše těchto poplatků je doposud nastavována nařízeními vlády. Naposledy se tomu tak stalo v roce 2015, a to Nařízením vlády č. 392/2015 Sb. ze dne 14. prosince 2015. Sazba poplatku tak od té doby činí 2,39 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu a v odvětví plynárenství pak 1,34 Kč za jednu megawatthodinu spotřebovaného plynu. Doplňme ještě, že tento (regulovaný) poplatek je samozřejmě pouze jednou ze složek tvořících celkovou cenu elektřiny či plynu pro spotřebitele. Nynější podoba energetického zákona umožňuje vládě stanovit výši inkriminovaného poplatku v rozmezí od 1,70 Kč do 2,50 Kč za měsíc za každé odběrné místo u elektřiny a od 1 Kč do 1,40 Kč za každou megawatthodinu odebraného plynu. Já nyní navrhuji tento poplatek zafixovat na spodní hranici těchto rozpětí, na hodnotách 1, 70 Kč za jedno odběrné místo elektřiny a 1 Kč za jedno odběrné místo plynu. Jasně, přehledně a jednoznačně. Navrhovaná změna tak mimo jiné zajistí to, že exekutivní moc (vláda) již nebude moci výši těchto poplatků jakkoli ovlivňovat, což žádoucím způsobem posílí nezávislost Energetického regulačního úřadu na aktuální politické moci.

Úředníci mizí, poplatek zůstává

Snížení poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu má i další důvody. Tento úřad totiž každoročně snižuje počty svých zaměstnanců: z původních 321 zaměstnanců v roce 2001 zrušil k letošnímu roku (jako nadbytečné) více než 40 pracovních pozic, což se ovšem nikdy nepromítlo do snížení tohoto poplatku, přestože personální náklady tvoří dominantní část rozpočtu úřadu. Navrhovaná změna tedy reflektuje i dlouhodobý vývoj rozpočtové situace Energetického regulačního úřadu, kdy na jedné straně neustále klesá počet jeho zaměstnanců – a na straně druhé opakovaně každoročně vykazuje enormní (a nikoli nutné) rozpočtové přebytky (2018 – přebytek 138,6 mil. Kč, 2019 – přebytek 31,1 mil. Kč, plán na rok 2020 – přebytek 20,5 mil. Kč). Změna, kterou navrhuji, tak také umožní Energetickému regulačnímu úřadu lépe dlouhodobě hospodařit s pevně a průhledně nastavenými parametry jeho rozpočtových příjmů a současně bude jeho vedení motivovat chovat se mnohem hospodárněji  než dosud – a nezávisle na exekutivní moci.

Platíme jak (euro)mourovatí

Naopak, ponechat v energetickém zákoně cenové rozpětí a možnost exekutivního uvážení při rozhodování o stanovení výše poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu zvyšuje jeho nežádoucí politickou závislost na momentální vládě, respektive na vládních politických stranách. Velmi podstatná je navíc i skutečnost, že tato změna napomůže snížit ceny energií pro fyzické i právnické osoby, což je mimořádně důležité právě nyní, v době počínající ekonomické a sociální krize v důsledku dopadů pandemie koronaviru, a to i ve světle nepříjemné skutečnosti, že už nyní jsou české ceny energií prakticky nejvyšší v rámci všech členských států Evropské unie.

Jiří Kohoutek byl do Poslanecké sněmovny PČR zvolen za SPD. Pracuje v Hospodářském výboru a ve Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, jehož je místopředsedou.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Lipavský (Piráti): Ze strany Ruska je to politická hra, o tom nepochybujme

12:27 Lipavský (Piráti): Ze strany Ruska je to politická hra, o tom nepochybujme

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 16. dubna 2021 k cestě Jana Hamáčka do Ruska