Kohoutek (SPD): Tahle země pořád ještě nestojí na těch povinných

16.04.2021 16:39

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 16. dubna 2021 k exekučnímu řádu

Kohoutek (SPD): Tahle země pořád ještě nestojí na těch povinných
Foto: SPD
Popisek: Jiří Kohoutek byl do Poslanecké sněmovny PČR zvolen za hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Z druhého místa kandidátky se v říjnových volbách uchází o zvolení do Zastupitelstva Pardubického kraje.
reklama

Dobré ještě dopoledne, vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové.

Dovolte mi, abych i já vám dal můj pohled na exekuce a vůbec projednávání této novely. Odmalička jsem byl vychováván v heslu, že bez práce nejsou koláče, každý je strůjcem svého štěstí, a když na něco nemám, tak si to prostě musím odpustit a každý člověk bohužel nemůže mít všechno.

Miluji antiku, samozřejmě římské právo, na kterém stojí naše ještě jakž takž funkční západní civilizace. A jedny ze základních zásad římského práva jsou: pacta sunt servanda, čili že smlouvy se mají dodržovat, a vigilantibus iura, čili bdělým náleží práva. Pacta sunt servanda, čili smlouvy se mají dodržovat, není jenom to, když uzavřete smlouvu o úvěru například v některé bance, ale i to, že když vstoupíte do metra nebo nastoupíte do autobusu, musíte si koupit ten lístek, protože to je forma uzavření cestovní smlouvy. A když ten lístek nemáte, tak holt zaplatíte pokutu, protože jste nedodrželi smlouvu.

Všichni tady mluvíme o exekucích, jako že to je nějaký proces, který se týká každého člověka, který někomu něco dluží. Já bych chtěl znova zdůraznit, protože bohužel to kyvadlo ochrany věřitelů a ochrany dlužníků se chtě nechtě více vychyluje podle mého názoru ve prospěch dlužníků, chtěl říci a znova připomenout, že exekuce je až ultima ratio, čili krajní prostředek v situaci, kdy se věřitel, který má nějakou pohledávku a má následně exekuční titul, nedomůže dobrovolně toho, že mu někdo, kdo mu dluží, sám zaplatí. Každé exekuci tedy zpravidla předchází nějaká výzva k úhradě dluhu, pokus o mimosoudní řešení sporu. Nedojde-li k vyřešení například dobrovolného uzavření splátkového kalendáře, věřitel musí podat žalobu, aby se domohl exekučního titulu, kdy zpravidla soudní řízení, resp. dáno naším právním řádem může být alespoň dvoustupňové, pokud zase ten dlužník je bdělý svých práv a použije opravný prostředek. Pokud ho nepoužije, nebo například se nedostaví k soudnímu řízení, je to jeho problém, že je vydána žaloba nebo rozsudek pro uznání či pro zmeškání. A až následně, je-li pravomocný vykonatelný titul, dochází k exekuci, zase pokud i potom, co je dán vykonatelný titul, dlužník sám nezaplatí, protože vždy tam má nějakou lhůtu, aby ještě naposledy sám dobrovolně plnil.

Všichni jsme to slyšeli opakovaně. V České republice je zhruba tři čtvrtě milionu až maximálně milion, ale je to méně než milion lidí, kteří jsou v exekuci. Česká republika má více než 10,5 milionu obyvatel. Já se tedy ptám. 9,5 milionu lidí si plní řádně své závazky, platí dluhy, žijí slušně tak, na co mají. A něco méně přes milion lidí se dostalo, ať už různými cestami, do exekuce, a to znamená, že někomu dluží a nezaplatili to, co by zaplatit měli.

Z předchozích debat až na některé výjimky vyznělo to, že věřiteli jsou především ty zlé, nebankovní, lichvářské společnosti. Ale já bych chtěl znovu zdůraznit, že věřiteli jsou především například municipality. Velká část z vás jste tady starostové, místostarostové, radní, zastupitelé. Každý rok schvalujete své obecní a městské rozpočty. Každý rok, si troufám tvrdit, obracíte každou korunu. A téměř každá municipalita a téměř každé město řeší milionové pohledávky za svoz komunálního odpadu, za nezaplacené poplatky za psy a za jiné poplatky. A každý rok se na vás určitě obrací řada občanů, proč není tamhle opravený chodník, proč jsou tam a tam díry v silnicích, proč se šetří na veřejném osvětlení a podobně. Je to proto, že každá municipalita, každá obec má statisícové až milionové pohledávky například za nezaplacený svoz komunálního odpadu. Jsou to společenství vlastníků bytových jednotek, díky kterým tím, že mají pohledávky na fondu oprav, chátrá bytový fond a postupně se nám tím vytvářejí ghetta. Jsou to zdravotní pojišťovny. Řada z vás, doufám, že téměř všichni, podporujeme nějakou formu charity, různé nadace. Vidíte to dnes a denně. Tamhle je nějaké nemocné dítě, nemá na náročnou operaci, protože prostě na to nejsou peníze. Nejsou peníze na to, aby se zaplatily lepší zdravotní prostředky, protože zdravotní pojišťovny mají samozřejmě také milionové a stamilionové pohledávky na zdravotním pojištění. Jsou to matky samoživitelky, kdy místo toho, abychom více razili tezi, že je potřeba vymáhat tyto dluhy, tak místo toho schvalujeme zákon o náhradním výživném, protože i v současné situaci řada těchto pohledávek je nevymožitelných. Jsou to následně i oběti trestných činů. Uvedu vám jeden příklad. Je živnostník, který vykonal nějakou službu, řádně ji vyfakturuje, má pohledávku 6 000 Kč.

Klient službu čerpal, byl s ní řádně spokojen, tuto pohledávku uznal a má zaplatit dobrovolně na základě vydané faktury částku 6 tis. korun. Nezaplatí ve lhůtě. Ten živnostník, podnikatel ho řádně vyzve. Klient se mu víceméně směje do obličeje, nezaplatí. Živnostník nebo podnikatel se domůže exekučního titulu. Aby měl čisté svědomí, tak ho znova vyzve, mám tedy, vážený kliente, exekuční titul, zaplať mi 6 tis. Ten dotyčný nezaplatí.

Tak. A teď jsme u toho. Dnes je volná soutěž exekutorů. Víceméně k samotnému exekučnímu titulu v podobě pravomocného platebního rozsudku či platebního rozkazu se i běžný podnikatel, který nemá právní vzdělání přes různé vzory apod. domůže bez nákladů na dodatečné právní služby. Dnes máme stále ještě volnou soutěž exekutorů a samozřejmě ten dotyčný podnikatel, který má pohledávku 6 tis., tak si dá práci, kontaktuje x exekutorských úřadů a tím, že všichni nebo velká část kolegů tady ve Sněmovně kritizuje a brojí proti volné soutěži exekutorů, tak si najde exekutora, který mu řekne: Ano, milý kliente, milý pane oprávněný, já vám tu exekuci provedu. Nechci od vás žádnou zálohu. Když to vymůžu, tak si vymůžu i svoje plnění, svoje náklady. Pokud to nevymůžu, je to moje podnikatelské riziko, vy nebudete mít další náklady a holt těch 6 tis. odepíšete.

Kolegové Piráti, mám pocit, že to říkal kolega Navrkal prostřednictvím pana předsedajícího, uvedl, že teritorialita by měla chránit drobné, malé věřitele. Já se tedy ptám, zavedeme-li teritorialitu, každý exekutor bude mít lidově řečeno své jisté, takže tento drobný podnikatel, živnostník se obrátí na místě příslušného exekutora, který mu po slovenském vzoru řekne: Milý pane oprávněný, zaplať zálohu, na Slovensku, mám pocit, je to 60 euro, tady by to bylo dva, možná tři tisíce, zaplať náklady na exekuci a já to možná začnu řešit, protože ten exekutor nebude mít sebemenší důvod dělat něco bez předchozího zaplacení zálohy. Takže ten oprávněný věřitel si sakra rozmyslí, jestli bude platit dva tři tisíce s vidinou toho, že té pohledávky se nedobere. Takže znova se ptám, jak teritorialita exekutorů bude chránit a pomůže drobným věřitelům. Ne! Ta pomůže na to, co říkal myslím kolega Marek Benda, a vy jste se tady všichni divili, co si to dovolil říct, že některé návrhy vedou k tomu, že se dluhy nebudou platit. No, nebudou se platit, protože tyhle drobné pohledávky už nikdo nebude vymáhat, protože si setsakramentsky rozmyslí, jestli zaplatí dva tři tisíce zálohu, když má pohledávku 6 tis., anebo se smíří s tím, že těch 6 tis. odepíše. A já se ptám, kdo je lotr? Je to ten dlužník, který řádně čerpal službu, nezaplatil, nebo je lotr ten oprávněný, který se horko těžko dlouhodobě domáhal toho, aby mu bylo zaplaceno, anebo je lotr ten exekutor, že zákonem legitimovaný v uvozovkách vymahač dluhů v rámci ultima ratio, čili krajního prostředku, když to nejde po dobrém, tak to musí nějakou zákonnou formou jít, se té pohledávky domáhá? Já se domnívám, že lotr rozhodně není ten exekutor, ani ten oprávněný, ale ten povinný, který to nezaplatil. Pokud by vás zajímalo, kdo je ten oprávněný, je to můj příklad, proto o tom mluvím. A může to být každý z vás, protože každý z vás v dobré víře určitě někomu někdy půjčil 10 tis., 20 tis., většinou na dobré slovo a nepochybuji, že řada z vás takovouhle pohledávku nějakou máte a ani ji neřešíte, protože máme to štěstí, že asi třeba částku 10-20 tis. přežijeme, ale jsou tu ty matky samoživitelky, ti drobní podnikatelé, pro které to může být klíčové. Proto se domnívám, že skutečně teritorialita v tomhle systému nic neřeší.

Nehledě na to, že pokud se skutečně ti povinní chtějí dostat zpět do systému, tak se domnívám, že po několika provedených a odsouhlasených novelách insolvenčního zákona tu šanci mají, protože už tam odpadla po poslední novele povinnost 30 % splátky dluhu, tudíž kdo chce, pracuje a snaží se žít slušně a má práci, tak požádá o oddlužení. Holt těch pět let bude žít od měsíce do měsíce, ale bude-li se snažit a bude-li to myslet upřímně, jak říkal jeden náš dřívější kolega, tak to skutečně se do toho systému zpátky vrátí. Proto já říkám, že teritorialita je skutečně jenom o rozdělení exekučního trhu, ale na tomhle příkladě, který je učebnicový, těch věřitelů, kteří mají pohledávky 6 tis., 10 tis., 20 tis. je naprostá většina, tak ta exekutorská teritorialita nic neřeší. Řeší možná to, že ti věřitelé opravdu už nebudou vymáhat, protože už si nenajdou exekutora, který řekne, že to je jejich podnikatelské riziko. A k čemu pak dojde? Ano, skutečně dojde k tomu, že poklesne počet nařízených a běžících exekucí, ale nebude to proto, že se zlepšil a zespravedlnil systém pro věřitele i dlužníky, ale bude to proto, že řadě těch věřitelů se to nevyplatí a prostě tyhle drobné pohledávky, které dneska ještě vymáhají, už vymáhat nebudou.

Anketa

Souhlasíte s trestem stop na 10 zápasů pro fotbalistu Slavie Kúdelu za údajný rasismus?

3%
95%
hlasovalo: 16229 lidí

A říkal to kolega Čižinský prostřednictvím pana předsedajícího, že to dopadá na celou společnost. Ano, jak jsem uvedl, nebudou se vymáhat pohledávky za svoz komunálního odpadu - dopadne to na slušné občany v těch municipalitách. Nebudou se vymáhat pohledávky dopravních podniků, bude zastarávat vozový park. A je to jedna s druhým a společnost je jenom jedna, a pokud i třeba banky nebudou vymáhat tyhle drobné pohledávky, tak k čemu to bude směřovat? Zvýší se úroková marže, případně se zvýší bankovní poplatky a zase to zaplatí ti, co všechno řeší řádně a své závazky si plní.

Nehledě na to, že pokud by byla ta teritorialita, tak dnes spousta těchto institucí, municipalit, zdravotních pojišťoven apod. ty pohledávky vymáhají prostřednictvím některých exekutorských úřadů, ale pokud by byla zavedena teritorialita, tak samozřejmě se tím zvýší zase náklady pro věřitele a dojde k tomu, že řadu těch pohledávek odepíšou, ale v konečné fázi se to zase projeví na tom, že se to zdraží pro ty, co si svoje plní, protože ty podnikatelské subjekty samozřejmě pracují s nějakým risk managementem, s nějakou předpokládanou ztrátou z různých transakcí, a pokud budou vědět, že jim ta ztráta, resp. že se jim zvýší podíl nevymožitelných poplatků, nevymožitelných pohledávek, tak o to víc si navýší ty poplatky, aby si to prostě vybrali na těch, co si plní řádně svoje a včas.

Takže to je můj celkový pohled na novelu exekučního řádu a ještě bych stručně chtěl odůvodnit, resp. vysvětlit to, že určitě jste všichni dostali řadu e-mailů ohledně dvou pozměňovacích návrhů vztahujících se k mobiliárním exekucím, a to jednak pozměňovací návrh pod číslem 7402 - Nacher, Výborný, Benda a 7430 - Kohoutek, resp. Novák.

Mobiliární exekuce. Chtěl bych zmínit výhody toho pozměňovacího návrhu 7430, pod kterým jsem podepsán já, resp. načítal to tady kolega Marek Novák. V obou těchto návrzích na úpravu a humanizaci mobiliárních exekucí je zaváděna povinnost exekutora pořizovat a uchovávat zvukový záznam. Takže v tom rozdíl není. Rozdíl je, pokud jde o úpravu splátkového kalendáře. Chtěl bych podotknout, že nikde v současném hmotném právu není žádný nárok na ustanovení splátkového kalendáře. Oba tyto návrhy toto zavádějí, nicméně zase ten můj návrh uvádí maximální strop pro to, aby se ten povinný vyhnul mobiliární exekuci, a to ten, že svoji pohledávku, resp. svůj závazek zaplatí ve lhůtě dvou let.

Toto v návrhu kolegy Patrika Nachera a ostatních není. A já se zase ptám a říkám: Jedním ze základních lidských práv je právo na spravedlivý proces. A právo na spravedlivý proces říká i, že každý se má domoci svého práva v nějaké rozumné míře a čase. A ten spravedlivý proces, podle mého názoru tu není jenom pro ty povinné, kteří měli před tím několik fází a příležitostí ten svůj dluh zaplatit, ale podle mě ten spravedlivý proces je i pro toho oprávněného, a tudíž, že chceme-li zabránit tomu, aby nám se rozbujela, nebo rozšířila forma mobiliárních exekucí, ano, zaveďme možnost splátkového kalendáře, ale zase v nějakých rozumných mantinelech, protože nemůže se stát, že schválíme nebo... exekutorské úřady budou povolovat splátkové kalendáře na pět, na šest let, protože to podle mě skutečně není spravedlivé pro toho věřitele.

Pokud splátkový kalendář schválit, tak ano, ale ať je tam rozumná limitace těmi dvěma lety, co navrhuje ten můj pozměňovací návrh. Zároveň se domnívám, že ten můj pozměňovací návrh je humánnější i z toho důvodu, že v tom mém pozměňovacím návrhu dochází k soupisu majetku až za situace, že nebudou splněny podmínky pro ten splátkový kalendář, zatímco ten návrh kolegy Nachera předchází samotnému tomu povolení splátkového kalendáře ten soupis majetku. A v konečné fázi mám za to, že ten můj pozměňovací návrh je výhodnější z toho důvodu, že ten soupis, dle mého pozměňovacího návrhu, se provádí pouze do výše toho dluhu, nikoliv soupis z celého majetku. Tudíž, pokud má někdo movitý majetek v částce třeba půl milionu, a bude mít pohledávku nebo bude dlužit 140 tisíc, tak v případě mého pozměňovacího návrhu dojde k soupisu majetku v hodnotě adekvátní té výši pohledávky, a ten povinný bude mít možnost volně dál disponovat s tím ostatním majetkem. Takže to jsou takové dva základní, nebo ty hlavní rozdíly v těch pozměňovacích návrzích týkajících se těch mobiliárních exekucí.

Je samozřejmě na vás, který z pozměňovacích návrhů projde. Oba dva jsou ve prospěch především těch povinných, takže rozhodně to není tak, že bych hájil práva jenom těch oprávněných, ale v každém případě chci zdůraznit a říct, že tahle země, díky bohu, pořád ještě není především a nestojí na těch povinných, ale zaplať pánbůh, v této zemi je 9,5 milionu lidí, kteří žijí, podle mého názoru tak, jak by žít měli. To znamená, mám tolik a tolik, žiju za to a za to, platím a plním si vše, co mám.

Děkuji vám za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Monsportová (Piráti): Obvinění ze střetu zájmů odmítám

22:36 Monsportová (Piráti): Obvinění ze střetu zájmů odmítám

Krajská zastupitelka za Piráty v Karlovarském kraji Markéta Monsportová byla opozičními stranami nař…