V pátek jsem byl uctít památku obětí masakru v Srebrenici. A s tímhle se vracím.
Projev, který tam měl předseda Evropské rady António Costa, byl příšerný. Pominu, že Srebrenica vyslovoval jako “Srebrenika”, ale říkat, že “už nikdy nesmíme nic takového dopustit”, zatímco nedaleko nás na Ukrajině a na Blízkém Východě, ale i dál v Africe, zuří brutální války, ve kterých jsou denně zabíjeny stovky a tisíce lidí, je ubohé a vlastně neuctivé. A bohužel to jen ukazuje na to, jak odtržená od reality a bezzubá, troufám si říct až impotentní, dokáže evropská politika být. Obzvlášť když dojde na “zahraniční vztahy”. Plamenné rezoluce nikomu a ničemu nepomůžou. Ani stále dokola opakované a pořád stejné frázovité projevy nezabrání tisícovkám mrtvých. Nejdou totiž ruku v ruce s reálnými činy. Pan Costa by si měl vzít příklad z Christiana Schmidta, Vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu, který se v Srebrenici omluvil za to, že “Západ” tam před třiceti lety selhal a nedokázal lidem prchajícím před svými vrahy pomoct.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV