V současné době je totiž běžnou praxí, že při projednávání zákonů a klíčových témat ve vztahu k bezpečnosti si politici vyslechnou odborné názory policistů či například hasičů. V případě ukončení této praxe by tímto utrpěla kvalita připravované legislativy. „Během dnešního jednání Bezpečnostního výboru jsem představil usnesení obsahující to, že sdělení odborného názoru ze strany příslušníka bezpečnostního sboru není v rozporu se zákonem. To nám ostatně písemně potvrdil i ústavní právník a profesor ústavního práva Jan Kysela, kterého se na danou věc dotázal náš analytický tým,“ reagoval na vzniklou situaci pirátský poslanec Lukáš Kolářík.

Příslušník bezpečnostních sborů nesmí být dle zákona členem politické strany, musí striktně dodržovat mlčenlivost a svoji pozici nesmí zneužít, jinak by mohlo dojít k hrubému porušení zákona. „Nutno ovšem dodat, že stovky možná i tisíce policistů, hasičů, příslušníků vězeňské služby, celní správy, vězeňské služby, GIBS, BIS a ÚZSI kandidovali v komunálních a krajských volbách a řada z nich se nakonec stala zastupiteli či dokonce radními. Je tedy logické, že jsou veřejně aktivní, tato základní práva jim zaručuje Listina základních práva a svobod. Názory a postoje příslušníků bezpečnostních sborů jsou navíc klíčové u projednávané legislativy,” uvádí Kolářík.

„Přítomní členové výboru potvrdili, že i oni se běžně setkávají s příslušníky bezpečnostních sborů a dokonce jsou jejich rodinnými příslušníky. Díky Pirátům budou konečně nastaveny jasné podmínky pro příslušníky bezpečnostních sborů z hlediska angažmá ve veřejném životě. Příslušníci bezpečnostních sborů jsou v současné době ve značné nejistotě co se týče možnosti jejich zapojení ve veřejném dění a projevování odborných názorů ve vztahu k politikům či osobám spjatým s politickou stranou. Z tohoto důvodu jsem včera dopisem požádal Ministerstvo vnitra ČR o zpracování metodiky a k dopisu jsem připojil šest klíčových otázek, na které je nutné odpovědět,” komentuje Kolářík.