České lesy trápí vysychání desetitisíců borovic. Stav podzemních vod i pramenů je pod normou v celé zemi. „Současná vládní koncepce sice obsahuje několik progresivních opatření, zároveň ale otevírá dveře betonářům, kteří postaví desítky přehrad a převrátí záměry celé koncepce naruby,“ říká Hana Konvalinková, lídryně Zelených na Vysočině.
Zelení jsou jedinou stranou, která dokáže se suchem bojovat. Máme ve svých řadách odborníky a odbornice, kteří vědí, jak čelit klimatickým extrémům systematicky a ve větší míře než současná nebo jakákoli předchozí vláda. V krajině se musí obnovit její přirozené „zvlhčovače“ jako mokřady, tůně, lužní lesy, nivní louky nebo malé vodní nádrže.
Stavba přehrady je finančně náročná a složitá na realizaci. Například stavba plánované přehrady Nové Heřmínovy vyjde na 7 miliard korun. Pro srovnání – založení nového biocentra či biokoridoru se pohybuje okolo 1,5 milionu korun za hektar, obnova meze se vejde do milionu a vytvoření zasakovacího pásu vyjde na pouhých 80 tisíc na hektar.
Stabilní krajina musí být rozmanitá na biotopy a my jí musíme pomoci vytvářet systémy, které to dovedou. Je nutné vytvářet „zelenou“ infrastrukturu napříč naší krajinou a zahušťovat systém biocenter propojených biokoridory a doplněných interakčními prvky. Čím bude krajina propojenější, tím budou mít nové biotopy pozitivnější vliv na krajinu. Velké přehrady naproti tomu fungují jen bodově a zbytku systému spíš ubližují.
V současnosti plánované přehrady jsou součástí územního plánu pro akumulaci povrchových vod, takzvaného Generelu LAPV. Zelení budou navrhovat zrušení Generelu i seznamu území uvedených v Politice územního rozvoje. Naším prvním úkolem bude rovněž zahájení posuzování vlivu na životní prostředí (SEA), který Generel postrádá.
Veškeré finance určené na stavbu přehrad a s nimi spojené průzkumy a studie investujeme do potřebnějších a efektivnějších řešení v krajině. Zahájíme také proces zakládání, obnovy a rozšiřování přírodních (zejména vodních) biotopů.
Zelení stejně tak podporují přírodě blízké hospodaření v lesích. K tomu může zásadně přispět certifikace státních lesů v režimu FSC, která zaručuje efektivní hospodaření, jež skloubí produkční i mimoprodukční funkce lesa v poměru půl na půl. Certifikát kontroluje a garantuje šetrné postupy hospodaření a sociální aspekty v lesním hospodaření a znemožňuje nešetrné holosečné kácení. Zelení proto požadují, aby se Lesy ČR a Vojenské lesy a statky zapojily do certifikace FSC.
Samostatnou kapitolu ve vztahu k suchu pak tvoří zemědělství. Současný ministr Marian Jurečka jde od začátku svého působení na ruku velkým podnikatelům v čele s Andrejem Babišem. Zatímco v zahraničí se skrze dotace podporují menší farmáři, u nás se peníze sypou velkým, aby byli ještě větší.
Dobrý zemědělec je ten, který se kromě samotné produkce stará i o krajinu kolem sebe. Špatný zemědělec půdu jenom vytěží a pak do ní cpe chemii. Do rozhodovacích procesů o krajině proto zapojíme především místní zemědělce, kteří znají specifika krajiny a je jisté, že budou hospodařit v zájmu zachování biodiverzity, kvality půdy a zadržování vody – sem nasměrujeme dotační programy.
K takovým nasměrujeme dotace, protože jejich hospodaření uzdraví půdu a navíc přinese pracovní místa na venkově. Omezíme naopak dotace pro velké potravinářské podniky, které jsou k půdě zpravidla nešetrné a ohromných zisků dosahují i bez dotací.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
