V prvním čtení byl přijat Postoj Evropského parlamentu k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004. Cílem tohoto nařízení má být vyšší míra ochrany spotřebitelů nakupujících na internetu.
Nejkontroverznějšími změnami bude:
-
pravomoc odstranit obsah nebo omezit přístup k on-line rozhraní nebo nařídit zřetelné zobrazení varování pro spotřebitele při přístupu k on-line rozhraní;
-
pravomoc nařídit poskytovateli hostingových služeb, aby on-line rozhraní odstranil, nebo aby k němu znemožnil či omezil přístup; nebo
-
pravomoc nařídit registrům nebo registrátorům domén vymazat plně kvalifikované doménové jméno a umožnit toto jméno zaregistrovat dotčenému příslušnému orgánu.
Důvodová zpráva hovoří o tom, že by příslušné vnitrostátní orgány měly mít možnost přijímat předběžná opatření podle vnitrostátního práva spočívající ve shora uvedeném výčtu pravomocí, a to z následujících důvodů: „Zejména v digitálním prostředí by příslušné orgány měly mít možnost rychle a účinně zastavit protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, zejména tam, kde obchodník prodávající zboží nebo služby skrývá svoji totožnost nebo se přemístí v rámci Unie nebo do třetí země, aby se vyhnul vymáhání dodržování právních předpisů. V případech, kdy existuje riziko závažné újmy společným zájmům spotřebitelů.“
Lze si tak představit, že uvedené pravomoci bude v případě České republiky vykonávat například ČOI. Zatímco dosud o tak závažných důsledcích, které mohou způsobit absolutní ztrátu podílu podnikatelů provozujících e-shop na konkrétních trzích, museli rozhodovat soudy, nyní by mohli předběžná opatření vydávat i úředníci.
Podnikatelům tak hrozí nenávratná škoda v případě chybných rozhodnutí, kterých se právě úřady dopouští mnohem častěji než soudy, mimo jiné i z důvodů, že rozhodují ve správních řízeních tzv. vrchnostensky na rozdíl od soudů, které vedou řízení v souladu se zásadami demokratického právního státu, zaručenými Ústavou a Listinou základních práv a svobod.
Aby nařízení vstoupilo v platnost, je vyžadován souhlas Evropské rady, který jak se zdá, vzhledem k jejímu stanovisku z dne 17. listopadu 2017, bude pouze formalitou. Nařízení pak vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a nabyde účinnosti 24 měsíců ode dne vstupu v platnost. Následně bude závazné a přímo použitelné ve všech členských státech.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jpe
