Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych chtěl jenom na úvod poděkovat všem předkladatelům a všem, kteří se podíleli na tomto předloženém sněmovním tisku, jsem rád, že jste se k tomu, prostřednictvím pana předsedy, věnovali a považuji to za krok správným směrem.

Dovoluji si navrhnout ještě drobné vylepšení pod svým pozměňovacím návrhem, který se tedy netýká přímo toho merita zákona, nicméně domnívám se, že nejde o přílepek, protože se to týká zdravotních služeb přímo, nikoliv tedy pro české občany a občanky, ale pro cizinky konkrétně. Jde o umělé přerušené těhotenství. Já nebudu načítat celé to odůvodnění, naleznete to v tom pozměňovacím návrhu nahraném v systému. Jenom si dovolím shrnout, že vlastně v Česku platí velmi starý, řekl bych, až obsolventní zákon z 80. let, pokud se nemýlím, o umělém přerušení těhotenství, který to zapovídá cizinkám ve zkratce, kde tedy jsou nějak nadefinováni cizinci a cizinky v tomto zákoně. Nicméně jsme vstoupili do Evropské unie, kde se nepovažují občané jiných členských států za cizince podle této definice, nicméně vyvolává to interpretační rozpory, čehož jsme byli svědky, kdy vlastně díky poměrně restriktivní legislativě v Polsku co se týče umělého přerušení těhotenství, což se i nadále zhoršilo teď tím loňským nálezem polského ústavního soudu, a není žádným tajemstvím, že polské ženy sem do Česka přicestovávají právě za tímto účelem. Teď tady nechci rozviřovat diskusi o tom, kde je to právo na rozhodování o vlastním těle a ty protiargumenty, nicméně prostě realita je taková, z praxe víme, že omezení práva na umělé přerušení těhotenství tak nevede ke snížení počtu interrupcí, pouze se to přesune do nějaké šedé ilegální zóny a hrozí za to postihy potom třeba i těm zdravotníkům.