Muzeum paměti XX. století bylo zřízeno usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy 19. září 2019. Jeho účelem je zachovat historickou paměť v souvislosti se vznikem, existencí a pádem totalitních režimů na území Československa, připomínat odpůrce a oběti totalitních režimů a přispět k pochopení modelů autoritativního vládnutí.
Před Muzeem stojí v roce 2021 celá řada úkolů, v první řadě práce na koncepci a podobě stálé expozice. Na přípravě expozice a vypsání architektonické soutěže bude Muzeum spolupracovat s členy Kolegia a dalšími externími spolupracovníky. Kromě toho připraví dvě krátkodobé výstavy. První bude na jaře 2021 připravena ve spolupráci s Muzeem Kampa a připomene sto let existence Komunistické strany Československa. Druhá výstava představí v listopadu 2021 dílo výtvarníka Pavla Vošického.
Muzeum také chce jednou měsíčně pokračovat v pořádání diskusí pro veřejnost reflektujících důležitá společenská témata a výročí. „Výročí bude v tomto roce celá řada. 1. května si připomeneme 70 let od zahájení vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa, na začátku července pak události v Babicích, které se odehrály rovněž v roce 1951. Z nedávnějších výročí, která mám sama v dobré paměti, bych připomněla zejména 30. výročí odchodu sovětských vojsk z Československa a velký lustrační zákon, který byl přijat ve stejném roce,“ dodává předsedkyně správní rady Muzea a radní hl. m. Prahy Hana Kordová Marvanová. Muzeum by navíc rádo ve spolupráci s českým startupem SmartGuide připravilo v průběhu roku 2021 virtuální prohlídkovou trasu v Praze.
JUDr. Hana Kordová Marvanová
V listopadu 2021 bude Muzeum paměti XX. století pořádat II. ročník festivalu dokumentárních filmů o XX. století Nezlomní a obětovaní. „Obdobně jako v loňském roce přinese několik desítek snímků o historických osobnostech a dramatických událostech minulého století od českých i zahraničních tvůrců, které doprovodí besedy s režiséry, scénáristy či historiky,“ upřesňuje iniciátor festivalu, historik a člen správní rady Muzea Petr Blažek.
K významným mezinárodním projektům Muzea bude patřit konference Paměťové instituce a obraz 20. století v nich. „Konference pořádaná ve spolupráci s Národním muzeem a Platformou evropské paměti a svědomí nabídne odborné i laické veřejnosti srovnání významných muzejních a paměťových institucí v mezinárodním kontextu, jakož i různých metodologických a interpretačních přístupů k událostem 20. století,“ říká o připravované konferenci ředitel Muzea Jan Kalous. Přednesené příspěvky budou následně publikovány.
Kdo ze jmenovaných chybí ve vysoké politice nejvíc?Anketa
Důležitou aktivitou instituce bude i letos publikační činnost. V průběhu roku 2021 chce Muzeum vydat tři tituly a připravovat k vydání další čtyři knihy. První knižní titul představuje Ročenka Muzea paměti XX. století (č. 1/2020) – první svazek populárně naučného periodika obsahující studie reflektující důležitá témata čs. dějin, dokumenty, recenze a informace o aktivitách Muzea.
Druhým titulem budou Vzpomínky Čechokanaďana Miloše Šuchmy, jehož rodina byla perzekvována komunistickým režimem. Nebylo mu ani dovoleno studovat na vysoké škole. V roce 1968 se stal členem výboru Klubu angažovaných nestraníků. Po srpnu 1968 odešel do kanadského exilu, kde se zapojil do aktivit Československého národního sdružení. Jeho jméno je mimo jiné spojeno s časopisem Západ.
Třetí kniha je dílo Pavla Vošického Američani v Praze. Pavel Vošický byl vězněn na počátku 60. let 20. století v Československu za projevy tzv. „nenávisti k socialistickému zřízení“ a prošel i pomocnými technickými prapory (PTP). Po několika pokusech se mu podařilo dostat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde vystudoval v ateliéru Adolfa Hoffmeistera. Po odchodu do exilu v roce 1968 působil v USA, např. jako umělecký ředitel prezidentské kampaně Jimmyho Cartera. Kniha bude obsahovat jeho vzpomínky a současně představí jeho politické karikatury.
V neposlední řadě se Muzeum bude zaměřovat na vzdělávání. Tým Muzea připravuje dvouhodinové kolokvium pro střední školy, během něhož bude studentům promítnut již hotový, přibližně dvacetiminutový dokument Únor 1948 s následnou debatou vedenou historikem. Na jaře a na podzim 2021 se uskuteční historické procházky (cca 60 minut), ve kterých budou studentům a žákům představena důležitá témata z dějin 20. století. Ve spolupráci s Platformou evropské paměti a svědomí Muzeum vytvoří v rámci vzdělávací činnosti také edukativní deskovou hru.
Vzhledem k aktuální epidemické situaci probíhají aktivity Muzea stále jen na síti ZDE. Hned, jak to bude možné, budou zahájeny i kontaktně.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: PV
