Proto poslanec Jeroným Tejc navrhuje uzákonit požadavek, že statutárním orgánem církevní právnické osoby, které je vydáván státem majetek, má být občan ČR. Pokud to nebude zajištěno, může Ministerstvo kultury k dané právnické osobě jmenovat pověřence, který bude dbát, aby jednáním cizinců nedošlo k protiprávnímu způsobení škody církevní právnické osobě.

Je nesprávné, aby majetek, který byl z rozhodnutí státu převeden na církve, byl předmětem protiprávního jednání nebo nedobré správy v rozporu se zásadami řádného hospodaření. Některé církevní právnické osoby, kterým je vracen velký majetek, jsou bez personálního domácího obsazení. Někdy jsou do starých klášterů dosazováni cizinci, kteří neznají právní řád ani historické souvislosti vzniku a účelu majetku, který je nyní z rozhodnutí státu církvím vydáván. Již za Jana Lucemburského byl požadavek, aby světské i duchovní úřady drželi domácí lidé.