Postoj opřený o právo uznává nebo neuznává právo národů na sebeurčení až do odtržení a s tím související změnu hranic státu proti jeho vůli. Právo na sebeurčení buď mají Američané, Češi, obyvatelé Kosova, ale též Abcházci, Osetové, bosenští Srbové či Katalánci. Nebo jej někdo odmítá u všech a dává přednost právu státu na územní celistvost a zákazu oddělení jeho území bez jeho souhlasu. Uznává-li někdo Kosovo, je logické uznat Abcházii a Jižní Osetii. Naopak je zásadové, odmítá-li někdo samostatnost Abcházie, Jižní Osetie i Kosova.

Ve světle Kerčského incidentu, kdy ukrajinské námořnictvo narušilo ruské vody v Kerčském průlivu, je dobré připomenout Guantánamo. Kerčský průliv odděluje Krym, nyní ovládaný Ruskem. Přičemž Ukrajina přivtělení Krymu k Rusku neuznává a považuje jej za své území. Guantánamo je území na Kubě obsazené USA, které tam mají vojenskou základnu. Kuba toto obsazení řadu desetiletí neuznává, neboť k odevzdání byla donucena mocensky a požaduje jeho vrácení. USA se odvolávají na smlouvu z roku 1903 o nájmu, kterou Kuba musela podepsat pod tlakem USA, které tehdy Kubu okupovaly a podmiňovaly stažení odevzdáním Guantánama do své správy. Chtěla-li Kuba suverenitu, musela podepsat. Přitom USA akceptují, že nejde o jejich, ale kubánské území, čehož využívají. Proto umístily slavnou věznici na Guantánamo mimo své oficiální území, aby byla vyloučena pravomoc civilních amerických soudů. A tak jsou zde bez odsouzení zadržováni zajatci z afghánské války 2001. USA se k nim nechovají ani jako k trestně stíhaným, které by musely postavit před soudy, ale ani jako k válečným zajatcům.