Advokacie je služba lidem. Lidé jsou nadáni rozumem a ví, jaké mají zájmy a jakými způsoby je chtějí realizovat. Advokát nemá paternalisticky řídit klienta, ale poskytnout znalosti pro hájení klientových zájmů.

Nouzový stav mnoho lidí staví do tísně. Podnikatelé chtějí znát, zda dát zaměstnancům výpovědi či je držet s tím, že stát uhradí škodu. Nemusí jít o ušlý zisk, ale skutečnou škodu, kterou utrpěli, když na příkaz vlády zavřeli, platí zaměstnance a musí likvidovat zkažené suroviny. Proto se obrací na advokáty a chtějí radu, jak bojovat o svůj zájem hned.

Je povinností advokáta právní pomoc poskytnout a nečekat, až bude lepší počasí pro takové i onaké právní postupy. I dříve se advokáti dostali do sporu s většinou. Obhájce Leopolda Hilsnera Zdenko Auředníček po procesu raději odešel do Vídně. Problémy s okolím či svým nitrem zřejmě měli obhájci předsedy protektorátní vlády Jaroslava Krejčího advokát Jan Pštross i německého státního ministra pro Čechy a Moravu Karla Hermanna Franka advokát Kamil Resler. Ale advokát zde není proto, aby se líbil většině či advokátní komoře. Advokát je zde pro klienta.

Část lidí se rozhodla zpochybnit omezení základních práv člověka. Některá omezení jsou nedůvodná z pohledu epidemie na území Čech, Moravy a Slezska. Zákaz vycestovat nemá vliv na epidemii na tomto území. Epidemii u nás může ovlivní, zda někdo přijede, ne zda odejde. Pochopitelné je varování lidí, že jim v zahraničí vláda nepomůže a při návratu budou v karanténě.