Dnes vládne pětikoalice se 108 poslanci v Poslanecké sněmovně, jež volilo 43 % voličů účastnících se voleb, tedy při volební účasti 65 % jen 28 % všech oprávněných voličů. Mohou vydávat zákony, neopírají se však o legitimitu nadpoloviční většiny občanů. To se v demokracii stává, proto vznikly ústavní zákony. V nich jsou základní práva i povinnosti občanů a pravidla jednání státu, přijímané třípětinovou většinou poslanců a senátorů, což zajišťuje větší legitimitu.

Slabina změny pandemického zákona je v jeho protlačení jen vládními stranami v Poslanecké sněmovně. Přitom pandemický zákon obsahuje mimořádný stav pandemické pohotovosti s velkými zásahy do života lidí. Výrazně posiluje výkonnou moc. Má podobné důsledky jako nouzový stav, jehož pravidla však určil ústavní zákon. Pandemický zákon zavedl nový mimořádný stav bez ústavní většiny. Stav pandemické pohotovosti měl být řešen jako jiné mimořádné celostátní stavy (válečný, stav ohrožení státu, nouzový stav) v ústavním zákoně o bezpečnosti. Babišova a nyní Fialova vláda však věděla, že k tomu nemá dost poslanců i senátorů a šla snazší cestou. Ale nebudou-li základní pravidla řešena ústavně, ale jen v zákoně, protože se nedostává ústavní většina, zůstane z ústavy prázdná skořápka.

Do dělby moci patří, že určování povinností má moc zákonodárná. Výkonná moc je pružnější, ale přenesením práv zákonodárné moci na výkonnou hrozí zneužití moci. Pandemický zákon umožňuje vládě a Ministerstvu zdravotnictví stanovit povinnosti a zákazy, které razantně ovlivňují práva lidí.