Paní a pánové,

já jsem navrhovatelem tohoto bodu, dovolím si tedy několik slov předtím, než dám procedurální návrh.

Ti z vás, kteří tady nějakou delší dobu sledujete to téma, tak víte, že téma bezpečnosti potravin, potravinové bezpečnosti - jsou to dva různé pojmy - téma soběstačnosti ve výrobě potravin, téma kvality potravin, je téma, kterým se dlouhodobě zabývám, řekněme, již dvacet let a značnou část této doby jsem sklízel jenom úsměšky nebo zpochybňování, že to není důležité téma, že trh to všechno vyřeší, že se o to nemusíme starat, že a že a že a že a že třeba, co se týká před lety vyvstalého problému oné dvojí kvality potravin, tedy situace, kdy pod stejným názvem ve stejném obalu, se stejnou deklarací jsou ale pro trh ve střední a východní Evropě jiné obsahy surovin, jiné konzervanty, jiné hlavní suroviny, jiná procenta, prostě to zboží je jiné, i když se tváří jako identické. A dokonce tvrdí zástupci obchodu, že výrobci, nadnárodní, zejména západoevropské firmy, je nutí tyto záležitosti, tyto modifikované druhy zboží odebírat, jinak nedostanou nikde nic, že prostě jednoduše musí odebírat verzi pro východní trh, verzi pro západní trh prostě sem pro Českou republiku nedostanou. To tvrdí zástupci obchodu. Já nemám důvod jim nevěřit, nicméně je to problém, který již mnoho měsíců nebo řadu let existuje. Jsme tím jako občané České republiky pasováni do role občanů druhé kategorie, jsme tím jakoby něco podřadného, a je to odůvodňováno tím, že přece naši spotřebitelé mají jiné chuťové preference, suroviny, které jsou u nás dostupné, jsou jiné než ty, které jsou dostupné např. v Německu či ve Francii. A na mě to dělá dojem, že prostě když může být někde v nějaké konzervě vepřové maso nahrazeno drůbežím separátem, že to není ani o dostupnosti surovin, ani o specifických chuťových preferencích českých občanů, ale že je to o něčem úplně jiném. Posléze, zejména v posledních týdnech a měsících, se i ti, kteří se mi do té doby smáli, najednou stali ohnivými obhájci českých zájmů v boji proti dvojí kvalitě potravin a musím říci, že i poté, co ono hlasování v Evropském parlamentu, které zachovalo de facto dvojí kvalitu potravin a kde hlasovali právě ti zástupci nebo jejich souputníci proti českým zájmům, tak i nadále se jako ohniví obhájci, možná právě proto, že je před volbami, ohnivými obhájci boje proti dvojí kvalitě potravin, tedy českých národních zájmů, tváří dále.