Jeho hlavním cílem by měl být prospěch a blaho republiky. Měl by být moudrý a tolerantní k jiným názorům, a přitom neoblomný při prosazování názoru svého. Měl by lidi spojovat a ne rozdělovat, měl by usměrňovat politickou i společenskou diskusi, být schopen vidět dál, než my ostatní…

Přesně před jedenácti lety zemřel člověk, který drtivou část těchto nároků splňoval: Václav Havel. Obdivovala jsem ho snad až nekriticky. Hlavně asi proto, že se mu dalo věřit, že to, co dělá, nedělá pro sebe, ale opravdu pro naši republiku a její občany. A že do toho všeho jde s plným nasazením a odhodláním.