Král (ODS): Jestli někdo navrhuje právo veta, tak se staví proti rozvoji jaderných aktivit

15.09.2023 13:09

Projev na 74. schůzi Poslanecké sněmovny 15. září 2023 k vládnímu návrhu zákona o řízeních, souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu

Král (ODS): Jestli někdo navrhuje právo veta, tak se staví proti rozvoji jaderných aktivit
Foto: ODS
Popisek: Václav Král

Dobrý den, dámy a pánové,

já, když navážu na kolegu Kučeru, tak musím říct, že mě ten optimismus, kdy jsem si též myslel, že vše běží tak, jak má, a že se konečně pomalu blížíme k výstavbě hlubinného úložiště, tak se ve mně rozplynul. Ve středu a musím říct, že i při té dnešní debatě, kdy tady slyším zejména vystoupení kolegů z Vysočiny, tak se ve mně ten optimismus rozplývá ještě víc.

Od té středy se nám tady množí takový nešvar, takové slůvko nebo slovní spojení, a to se jmenuje "veto obcím". A musím říct, že já tomu prostě nerozumím, tomu, řekněme, logickému nesouladu některých předkladatelů nebo možná předkladatelek těchto myšlenek, kdy na jednu stranu mluvíme o zavádění právu veta obcí a chceme posílit jejich roli při výstavbě, v tomto případě hlubinného úložiště, a na druhou stranu - a teď zatím ne Parlament, ale česká vláda, respektive gesční ministerstva připravují legislativní úpravu k takzvaným go-to zónám pro fotovoltaické elektrárny, větrné elektrárny, případně další obnovitelné zdroje, kde nás jakoby ty názory obcí nezajímají a naopak tam roli těch obcí, respektive územněplánovací legislativy a stavebního řízení chceme, lidově řečeno, obejít.

V případě obnovitelných zdrojů nás jakoby najednou nezajímá krajinný ráz, nezajímají nás Natury a další, bych řekl, oblíbené disciplíny různých investorů na jedné straně a na druhé straně úřadů, které bděle dohlíží nad naplňováním této legislativy. Tak já prostě si kladu otázku, co tento dvojí metr znamená, že v případě jaderné energetiky a jaderného úložiště tady chceme zavádět takto silný nástroj. Na druhou stranu vidíte, jak dopadají referenda kolem větrných elektráren v některých obcích, na druhou stranu tady tu roli obcí a veřejnosti prostě chceme nějakým způsobem obejít a prosím, nechytejme se za slova, že možná to slovo se někomu nebude líbit.

Můžeme udělat ten závěr, že jadernou energii tedy v tomto případě nechceme, pokud s ní nebudou souhlasit jednotlivé dotčené obce. Ale na druhou stranu českou krajinu zaplevelíme větrníky a tím ještě více destabilizujeme českou elektrizační soustavu, navýšíme ceny energií, případně ještě více zadlužíme státní rozpočet. Já chápu a i jako, řekněme, investor, tak vím moc dobře, že česká legislativa zejména, co se týká územního řízení a stavebních řízení, je velice komplikovaná a že prostě teď vymýšlíme uměle nástroje, jak vyřešit tu diplomaticky řečeno konkurenci veřejných zájmů. My tady máme různé veřejné zájmy, sám, když jsem se nad tím zamýšlel, tak jsem byl překvapen, takové ty moderní veřejné zájmy jsou rozvoj obnovitelných zdrojů, ochrana přírody, památková ochrana, ochrana krajinného rázu. Ale já si myslím, že tady máme i ty tradiční veřejné zájmy, kterými je například hospodaření s majetkem státu, efektivní vynakládání výdajů ze státního rozpočtu. Je tady nepochybně veřejný zájem na zajištění bezpečnosti, případně realizaci investic v infrastruktuře, vodárenství či v tradiční energetice.

V tomto smyslu jsem rád, že tady připravujeme například liniový zákon, který tak třeba mnohdy není ani liniový, protože nevím, co větrná elektrárna například má společného s liniovou infrastrukturou. A už mi úplně jako uchází to, jak například Gigafactory v Líních je, jaká je to liniová stavba. Nicméně chápu, že prostě potřebujeme najít nějaký umělý nástroj, jak tu složitou stavební a územně plánovací dokumentaci prostě obejít a určitě tento směr podporuji Ale kladu si tedy znovu otázku, proč tímto způsobem někteří z nás nepřistupují i k jaderné energetice. Protože hlubinné úložiště, jak za chviličku vám dokážu, je integrální součástí rozvoje jaderné energetiky v České republice.

Anketa

Má Česko pořídit letouny F-35?

3%
96%
hlasovalo: 52390 lidí

Nechci kolegům, respektive jedné kolegyni, upírat právo na předložení pozměňovacích návrhů a o tom následném hlasování, ale tak jako kolega Kučera bych tady chtěl před tímto postupem zavádění práva veta obcím varovat. Mám za to, že jak hospodářský výbor, tak výbor pro životní prostředí projednaly pozměňovací návrhy a po této debatě jsem měl zato, že prostě tyto oblasti jsou vyřešeny. Bohužel tomu tak není.

Jestli se tady bavíme o tom, že někdo měl nebo neměl nebo má nebo nemá mít právo se k tomu vyjádřit - proboha, příprava hlubinného úložiště běží na území České republiky již 24 let. Investovali jsme do toho skoro, přímo do této činnosti- dvě miliardy korun a vláda 21. prosince roku 2020 prostě jednoznačně rozhodla o čtyřech doporučených lokalitách, kde tady zazněly Horka a Hrádek na Vysočině, vrch Janoch, Jihočeský kraj a Březový potok, Plzeňský kraj. Ty kraje uvádím záměrně, protože je to evidentně důležité pro pochopení té dnešní a budoucí debaty na toto téma na půdě Parlamentu, aniž bych to chtěl dál specifikovat, aby si to někdo zase špatně nevyložil.

Dle mého názoru postup v této oblasti je úplně jednoduchý. Nechme SÚRAO, ať dělá svoji odbornou nezávislou práci, ať vyhodnotí všechna kritéria, která jsou známa již několik let, nezávisle vyhodnotí tyto lokality a vláda nechť potom rozhodne. Tam si myslím, že by ten proces měl skončit. Nicméně ten návrh na to, aby dále se ještě tímto zabýval Parlament, považuji za dobrý kompromis a určitě tento návrh budu podporovat. Pokud - a to si pojďme říct tedy rovnou - pokud toto odborné posouzení SÚRAO, kterému jsme dali tu povinnost a právo v tomto rozhodovat, tady jako nechci říct vláda, ale jako parlament, případně obce, chcete-li, nebudeme ctít, tak pak navrhuji okamžitě pojďme zrušit SÚRAO. V rámci konsolidace veřejných rozpočtů ušetříme významné finanční prostředky a můžeme tady od toho stolu rozhodnout vlastně o tom, co je pro Českou republiku nejdůležitější, i když bych si to samozřejmě nepřál.

Mám jednu poznámku k důvodové zprávě. Ona cudně mlčí o jednom faktu. V harmonogramu výstavby hlubinného úložiště se odkazuje na koncepci nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, kde je správně uvedeno zahájení výstavby rok 2050 a dokončení rok 2065. Nicméně přece víme, minimálně ti, kteří se o oblast energetiky zajímají, že to, co jsme na jednu stranu považovali za velký úspěch a svým způsobem to skutečně úspěch byl, kdy se prosadila taxonomie EU pro udržitelné investice do oblasti jaderné energetiky, tak součástí této, řekněme, nové taxonomie je i požadavek na urychlení výstavby hlubinného úložiště. To znamená rok 2065, který máme v důvodové zprávě, tak neplatí. My bychom měli jaderné úložiště dokončit již v roce 2050. Na jednu stranu 15 let se někomu zdá jako hrozně dlouhá doba, ale když si vezmeme to, jak už jsem tady předeslal, že ta příprava běží 24 let, tak si myslím, že rok 2050 je takřka za rohem. Takže by to zasluhovalo, abychom urychleně aktualizovali tuto koncepci nakládání s radioaktivním odpadem. A já vím, že na tom Ministerstvo průmyslu a obchodu pracuje. Koneckonců nás tak i pan ministr Síkela ujistil po jednání kontrolního výboru, které navázalo na nález NKÚ.

Pokud nepůjdeme touto cestou, kterou jsem tady v krátkosti se snažil nastínit, tak je pak potřeba si přiznat, že na území České republiky již žádnou jadernou elektrárnu, jaderný blok - a teď je mi úplně jedno, jestli se bavíme o, řekněme, velkých stacionárních reaktorech nebo malých modulárních reaktorech, nepostavíme. Stejně tak tady nepostavíme ani hlubinné úložiště. Mě by to mrzelo, považoval bych to za nezodpovědnost a ohrožení dekarbonizace České republiky, ale alespoň by to bylo fér vůči veřejnosti a našemu průmyslu. Takže jestli tady někdo navrhuje právo veta, tak se zcela jednoznačně staví proti rozvoji jaderných aktivit na území České republiky.

Myslím, že abychom jako vláda a Parlament dali veřejnosti důkaz, že to s jadernou energetikou myslíme vážně, tak bych byl pro to, abychom urychleně novelizovali atomový zákon, na základě kterého se odvádí poplatky do atomového účtu, ze kterého potom se má financovat nejenom výstavba hlubinného úložiště. Pro vaši informaci, největší díl příspěvků do tohoto atomového účtu logicky platí skupina ČEZ, následuje ÚJV Řež. A pak někde, někde vzadu jsou to zdravotnická zařízení, která také produkují radioaktivní odpad.

Dle mého odhadu, já jsem si ho neověřoval, ale dnes na tom účtě může ležet nějakých 35 možná miliard korun a dle odhadu nákladů na vybudování hlubinného úložiště se zdá, že to bude málo. To znamená navrhoval bych, abychom urychleně přistoupili k navýšení poplatků odvodu do tohoto účtu a dali tak jasný důkaz toho, že to s jadernou energetikou myslíme dobře. Myslím, že navýšení těchto poplatků by mi dávalo větší smysl, než navýšení například koncesionářských poplatků v České televizi.

Já vám děkuji za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Klán (KSČM): Za Langšádlovou je tak "obrovský kus práce", že už nemá co dělat a končí

4:31 Klán (KSČM): Za Langšádlovou je tak "obrovský kus práce", že už nemá co dělat a končí

Jeden z největších mozků současné vlády a světové vědy, bývalá šéfka penzionu, absolventka zkrachova…