Už způsob projednávání zákona budí velké pochybnosti, jak bude systém funkční, protože nejen že byl projednán ve zkráceném režimu během dvou dnů, ale prakticky v den projednávání zákona na plénu Sněmovny, dodalo MPO ČR pozměňovací návrhy, které zcela změnily původní návrh. Takže většina poslanců asi ani netušila o čem hlasovali. Ministerstvo totiž zapomnělo například na příspěvek na dálkové vytápění.

Rozprava k zákonu byla zajímavá snad jen tím, že řada vystupujících poslanců uváděla různé ceny energií, takže laik se v diskusi těžko orientoval. Pan ministr Josef Sikela uvedl, že megawatthodina zemního plynu, byla v roce 2020 za 22 euro a v den projednávání zákona stála megawatthodina plynu už 179 euro, tedy skoro devětkrát víc. To je asi pravdivý údaj, ale hodně děsivý.

Schválený zákon o úsporném tarifu považuji za zcela chybný, protože vychází ze špatné premise, že nejlepším způsobem řešení zdražování energií je další dávka pro občany. Zákon vůbec neřeší zvyšování cen pro podnikatele a poskytovatele služeb. Vláda dostala do ruky další nástroj, jak řídit život občanů, protože tzv. úsporný tarif není nic jiného než další sociální transfer. Přitom vláda má řadu nástrojů, které může využít k výraznému snížení cen energií a tím také růstu inflace. Nevyužití těchto nástrojů svědčí o slabosti vlády a také možná o nějakých závazcích vůči některým zemím EU nebo některým subjektům.