Jsem rád, že mohu studovat obor, který mě baví a k němuž mám hodnotově blízko. Pro mladého člověka je to první samostatná svobodná volba z těch zásadních. Ozývají se však názory, že by tato volba měla být omezená uplatnitelností oborů. Ano, určitě je potřeba se ve školství zaměřit i na efektivitu a využitelnost studijních oborů. Právě zde je velká mezera, kdy z dlouhodobého hlediska není úplně sladěna potřeba státu a stávajících či nově vznikajících studijních oborů. Chybí dlouhodobý strategický výhled na dobu delší, než jen několik let. Například stále slyšíme, jak máme málo lékařů, přitom se na tyto obory hlásí obrovské množství studentů, z nichž je přijata jen hrstka.  Drtivá většina je odmítnutá. Proč tedy?

To je jedna stránka problému. Ale na druhé straně, je potřeba si položit otázku, kdo bude určovat, co je a není dobré. Stát? Nedali bychom tím velkou pravomoc několika úředníkům? Jak se vyhneme zákulisním dohodám a protekci? Jak zamezíme klientelismu? Neměli bychom to více nechat na volném trhu? Co třeba podpořit rozvoj soukromých vysokých škol – prestižních univerzit, které známe ze zahraničí?