no se toho u nás skutečně moc nedělo především  pokud jde o účast Čechů  v bojích na straně nacistického Německa. Češi byli (vedle Srbů) snad jediným okupovaným národem v Evropě,  jehož příslušníci – až na několik jedinců -  na straně  Německa dobrovolně nebojovali a neúčastnili se ve větším počtu jeho válečných a okupačních akcí.  Příslušnici jiných národů nemohli samozřejmě sloužit v přímo v německé armádě, ale účast  velkého počtu dobrovolníků z jiných evropských národů v jednotkách Waffen - SS  (tedy „Zbraní SS“ , jednotek určených k vojenským operacím), kde to možné bylo,  je fascinující.

Tak 5. tanková divize SS „Wiking“ vznikla z dobrovolníků z Norska, Dánska, Nizozemska a Belgie po té, co jejich počet byl, po obsazení těchto zemí německou armádou, tak velký, že si to založení samostatné divize vyžádalo. Tato divize bojovala výhradně na východní frontě a její příslušníci se účastnili zabíjení Židů v Rusku, v Maďarsku a u Štýrského Hradce. 11. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Nordland“ byla složena z dobrovolníků z Maďarska, Dánska, Nizozemska, Norska Estonska, Francie, Švédska, Švýcarska a Anglie. Divize bojovala proti Titovým partyzánům v Jugoslávii a později proti Rudé armádě v Estonsku a v Prusku. Proti srbským partyzánům byla nasazena 13. horská divize SS „Handschar“, která byla složena  z bosenských  muslimů a na jejímž vytvoření se aktivně podílel vysoký  muslimský duchovní, jeruzalémský muftí Amir al–Husajní. Z Lotyšů pak byla vytvořena 19. granátnická divize SS (2. Lotyšská). Někteří její příslušníci pak po válce bojovali proti SSSR jako dnes tolik oslavované (i v naší TV) Lesní bratrstvo. Z Lotyšů, kteří původně chtěli utvořit samostatnou armádu, ale nebylo jim to Němci povoleno, byla utvořena 15. Granátnická divize SS (1. Lotyšská). Ta se podílela na obléhání Leningradu a později na bojích v Německu.  Více než jedenáct tisíc etnických Albánců se přihlásilo jako dobrovolníci do 21. horské divize SS „ Skanderberg (1. albánská) a bojovali  v tehdejší Jugoslávii.  Dopouštěli se řady válečných zločinů proti Židům, Srbům a Cikánům  především v Kosovu, na což, při úvahách nad  dnešní situací v této zemi, by nemělo být zcela zapomenuto…. Muslimové z Chorvatska pak byli příslušníky 23. horské divize SS „Kama“ (2. Chorvatská) a bojovali hlavně v Maďarsku. Jde  však o  jednu z mála divizí Waffen – SS, která  po válce  nebyla  obviněna ze spáchání žádného z válečných zločinů. Z ukrajinských dobrovolníků byla vytvořena 14. Granátnická divze SS (1. Ukrajinská), která se naopak dopustila mnoha zločinů na území tehdejšího SSSR, Ukrajiny a při potlačování Slovenského národního povstání.  Působení Ukrajinců v této divizi je i dnes aktuálně některými velmi připomínáno….

Nizozemští dobrovolníci vytvořili 23. divizi tankových granátníků SS „Naderland“, která bojovala na východní i západní frontě a dokonce i při obraně Berlína v květnu 1945.  Valonští občané Belgie pak vytvořili 28. dobrovolnickou divizi tankových granátníků SS „Wallonien“. Součástí této divize byla rota „Gruppe Ezquerra, ve které sloužili Francouzi a Španělé. Divize se účastnila např. bojů v Ardenách.

Za zvláštní zmínku stojí 29. granátnická divize SS (1. Ruská) složená z ruských dobrovolníků. Někdy lze o „dobrovolnosti“  některých  ruských  válečných zajatců zapojit se znovu do války po boku Němců vážně pochybovat, ale nelze zpochybnit to, že  její příslušníci v bojích proti povstání ve Varšavě se dopouštěli takových zvěrstev, že její velitel  Bronislav Kaminsky byl dokonce gestapem (!) popraven. Divize pak byla zařazena do Ruské osvobozenecké armády (ROA), kterou organizoval generál Andrej Vlasov a jejíž účast na Pražském povstání je stále předmětem debat a pochybností. Číslo divize 29. obdržela granátnická divize SS (1. Italská). Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Arméni a krymští Tataři pak byli příslušníky 30. granátnické divize SS (2. Ruská), která bojovala hlavně proti  francouzskému hnutí odporu.