Je to dáno tím, že se prohlubuje diferenciace názorů na tento proces ze strany členských států. Každá z kandidátských zemí usiluje o co nejměkčí podmínky pro vstup do EU, ale jakmile se stane členem EU, výrazně zvyšuje své požadavky a nároky na další kandidáty. V každém případě je ale zapotřebí pokračovat v integračních procesech zemí západního Balkánu, jinak se nezbavíme těchto neustále doutnajících ohnisek napětí a lokální až regionální nestability. Agresivní chování Ruska a události na Ukrajině akcelerují integrační procesy Moldavska a Gruzie, dalších dvou zemí Východního partnerství, které nezastírají, že by z bezpečnostních důvodů rády pod ochranná křídla EU. Pro Moldavsko je hrozbou Kremlem živený nacionální separatismus v Podněstří a Gagauzii, Gruzii zase Kreml v roce 2008 násilně anektoval 20% jejich území (Abcházii a Jižní Osetii), odkud dále destabilizuje oblast Kavkazu a republik pod ním. Takže je to zcela pochopitelný zájem ze strany těchto zemí. Otázkou je, zda tato ochranná křídla může EU vůbec poskytnout, když sama je plně v tomto závislá na NATO a USA. Zatímco dříve hrály v otázkách přistoupení (rozšíření) svoji hlavní roli především otázky ekonomického rázu a fungování trhu, nelze v případě jak Západního Balkánu, tak zemí VP opomíjet bezpečnostní hlediska – jak pro tyto země, tak pro Evropu jako takovou. EU musí být připravena a schopna převzít určitou odpovědnost i za země, které nejsou členy tohoto společenství.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



