Dne 3. 7. 2018 vyšel na webu Nová republika článek od M. Kollera, „Vláda velkého podrazu“. Musím přiznat, že články M. Kollera rád čtu. Ne pro jejich někdy agresivní tón, ale pro jejich upřímnost, a pokud se jedná o vojenskou problematiku, tak také pro jejich fundovanost. Ve výše uvedeném článku jsou však pomíchána jablka s hruškami a je z toho tak trochu „koktejl“ nedefinovatelné chuti. I to se někdy stává.

Ale abych byl konkrétní. Asi uprostřed tohoto článku, kde se vzala, tu se vzala zmínka o BOS. BOS, to je nové politické hnutí s plným názvem: Bezpečnost, odpovědnost, solidarita. Toto hnutí vzniklo v roce 2017 a jako každá nová organizace si muselo projít svými „porodními bolestmi“.

M. Koller konstatuje, že BOS je „… tvořený bývalými vojáky z povolání …“. Již v tom se však M. Koller mýlí. Politické hnutí BOS je otevřeným politickým hnutím. Jeho členem může být každý, kdo souhlasí s programem hnutí, každý bez ohledu na jeho profesi, každý kdo je vlastenec a chce pro tento náš národní stát (nebo alespoň pro to, co z něj zbylo) něco udělat. Hnutí BOS tedy nepředstavuje úzkou „elitářskou“ profesní skupinku, ale sdružuje vlastenecky smýšlející občany.

Další mýlkou M. Kollera je to, že kádruje členy politického hnutí BOS. Píše, že: “… Filip (předseda KSČM, poznámka autora) je velký přítel jednoho z lídrů BOS, plukovníka v záloze, či výslužbě Zbytka.“ Já nepátrám po tom, kdo je čí přítel, či nepřítel. Jen vím, že pan Zbytek není členem politického hnutí BOS.

Již vůbec nechci odpovídat na otázku M. Kollera o „komplotu Babiš – Hamáček a jejich hájení zájmů pod prapory Allbrightové, Bakaly, Pavla, Pocheho, Sorose či neziskovek“. Jen mu mohu doporučit, aby si přečetl program hnutí BOS – 2018.