Co ovšem vím velmi dobře je to, kdo nese odpovědnost za dnešní stav ukrajinské společnosti. Nejsou to Rusové. Není to ani Janukovič a „Strana regionů“, není to ani Tymošenková a Jaceňuk ze strany „Vlast“, nejsou to ani nacionalisti, Pravý sektor či kdo ještě bývá obviňován ...

Viníkem jsou voliči

Všichni. Do jednoho. To oni vždycky na volby buďto kašlali, nebo volili „menší zlo“, nebo se nechali koupit, případně uvěřili nesmyslným blábolům politiků, kteří jim slibovali, co všechno jim za jejich peníze zajistí. Neptali se, jak jim „vládci státu“ zařídí to, co jim slibují, nezajímalo je, odkud na to vezmou a zda je to uskutečnitelné, nikdy nezkoumali, zda to, o kolik je „vládci“ pumpnou na daních opravdu odpovídá tomu, co od státu dostanou.

A pokud voliči nedostávali uspokojivé odpovědi, nešli a nenabídli sami sebe, svoje řešení. Nešli a nepřesvědčovali své okolí, nepsali články, blogy, nevyjadřovali se k aktuálnímu dění, nezaložili politickou stranu, která by to dělala jinak.

Jen si stěžovali. Stěžovali si jako si stěžuje prostitutka na svého pasáka, že ji mlátí. Stěžovali si a toužili po lepším pasákovi, který by byl milejší, který by nebyl tak hrubý, dokonce to vypadá, že by i antiperspirant mohl používat.

 Až na opravdové výjimky ukrajinští voliči nikdy netoužili po státu, který by je nechal po pokoji, bral by jim minimum peněz a zajišťoval jen to nejnutnější – armádu, policii, justici plus to nejnutnější pro ty, kteří by jinak umřeli hlady. Teď mají co si zasluhují – nefunkční policii, nefunkční armádu a o justici už dávno nikdo z nich neměl žádné iluze. A mají dalšího potenciálního „vládce státu“, který si brousí zoubky na možné rozšíření své firmy ... vlastně státu.