Demokracie je u nás jenom pro ty, kteří říkají tu správnou pravdu podle „Evropských hodnot“. A je zde další etapa útoků na prezidenta Zemana s domněnkou, že kavárna prosadí na prezidenta svého kandidáta. Jak však ukazují průzkumy, na voliče to působí obráceně a preference pana prezidenta rostou.  Vedle toho, že jezdí pravidelně do krajů mezi lidi a hovoří s nimi, tak nazývá věci pravým jménem, i když pro některá jeho drsnější vyjádření by se také mohla najít synonyma, ale to už by novináři neměli o čem psát. Náš prezident je i výjimkou mezi politiky. Nekrade, ve svém životě je skromný a značnou část svého platu dává na humanitární účely. Najde se u nás ještě jeden takový politik? I proto „kavárenští“ redaktoři útočí na další jeho spolupracovníky a příznivce včetně stran a hnutí. Podle této režie si vybrala pražská kavárna podle článků v Aktuálně.cz, a v Hospodářských novinách dalšího podporovatele prezidenta Zemana.

Rozšířila se u nás z Bruselu nemoc, která je horší než prasečí mor. Místo toho aby vládní politici chránili naši samostatnost, suverenitu, kompaktnost a soudržnost V4, tak někteří „podlézají“ Merkelové, Junckersovi a dalším samozvaným vládcům EU. Stejně jako ti z Bruselu, tak také oni porušují suverenitu států kritikou Polska, Maďarska i Slovenska za některá rozhodnutí jejich volených vlád, parlamentů a odpovědných politiků. Namísto toho, by je měli podpořit jasným vzkazem Bruselu, že je právem ale i povinností zemí spravovat si svoje věci podle rozhodnutí většiny jejich voličů. Často zamlčují anebo překrucují informace o událostech ve světě, jak se jim hodí. 

Kam ta naše demokracie dospěla? Pomlouvat lidi, členy jejich rodin, jejich přátele, a tím působit psychický stres lidem, kteří se jim nelíbí, anebo mají jiný názor než oni, je u určité části naší společnosti vzrušující činnost. Namísto věcné diskuse jsou urážky. Také tyto cílené útoky objednávají oponentní strany prostřednictvím jejich poradců v předvolebním boji u novinářů a redaktorů.  Snaží se tím odvést pozornost od svých podezřelých činností po listopadu 1989, kdy si vyráběli někteří dnešní kritici svoje „základy“ k podnikání v havlovském režimu podle tehdy ještě neexistujících příslušných zákonů. Využili džungle, která v tomto období panovala a řada státního majetku „mizela“ jako v tombole na bále ve filmu „Hoří, má panenko“, kdy se zhaslo a na stole s cenami pro tombolu nezbylo nic. Bylo by zajímavé, kdyby nejenom pan Babiš, ale i tito lidé ukázali svůj předlistopadový majetek, příjmy a nabývání majetku po r. 1989 až do dneška, včetně daňových přiznání. Hodně z toho je také „schováno ve zlikvidované“ Investiční a poštovní bance, kterou koupila státní ČSOB po insolvenci v červnu 2000 za 1 korunu a převzala také její veškerá aktiva a závazky.

Dalším podporovatelem prezidenta Zemana, kterého si vybrali novináři k napadání, je Zdeněk Zbytek. Útoky na něj beru jako příklad nesolidní práce i úmyslu škodit a výzvu všem, kteří se do této situace dostali anebo dostanou, aby se nedali. Pokud článek, titulek a popis sdělují nepravdivé údaje o osobě, značnou měrou tím dlouhodobě poškozují napadené u spoluobčanů,  poškozují je i v podnikání a  narušují  rodinné vztahy. Nehorázné je to, že zveřejnění nepravdivých informací poškozuje i jejich děti ve školách, které navštěvují.