Na semináři vystoupili Jan Mareš (Ministerstvo životního prostředí), Bedřich Moldan (Univerzita Karlova) a Vladimír Špidla (Masarykova demokratická akademie). „Inspirací pro seminář byla pracovní cesta výboru pro životní prostředí do Finska, kde jsme viděli, jak funguje finské strategické plánování, kterým žije celé Finsko. V České republice je téma spíše popelkou,“ řekla poslankyně Jana Krutáková, která akci pořádala.

Podle Mareše představuje samotné zřízení podvýboru pro udržitelný rozvoj signál, že se začíná více myslet na další generace. „Princip udržitelného rozvoje nestojí proti vývoji lidské společnosti a hospodářskému růstu, ale reaguje na to, že nežijeme na izolovaném ostrově,“ řekl. Cílem proto musí být předcházení negativním důsledkům a nezatěžování dalších generací.

OSN přijalo společné cíle udržitelného rozvoje, které mají být dosaženy do roku 2030. Součástí ambiciózního programu Agenda 2030 týkajícího se všech oblastí lidského konání je konkrétně 17 cílů, které jsou podle Bedřicha Moldana přijímány po celém světě. Ani český strategický rámec Česká republika 2030, na kterém se podílí přes 500 odborníků a 100 různých organizací, žádný z těchto cílů neopomíjí. „Hlavním problémem je ovšem konkrétní naplňování těchto cílů,“ řekl Moldan, který se věnoval zejména globálním rizikům.