Článek byl převzat z Profilu RNDr. Miroslav Kubásek, Ph.D. - Novela zákona o národních parcích: Hrozba pro přírodu nebo potřebná reforma?

Vládní návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny vyvolává vášně mezi odborníky i veřejností. Zatímco ministerstvo životního prostředí argumentuje potřebou vyvážit ochranu přírody s rozvojem regionů, kritici upozorňují na riziko systematického oslabování ekosystémů a podřízení správy parků politickým zájmům.

Jádrem sporu jsou tři kontroverzní změny: povolení těžby v bezzásahových zónách, posílení rozvojových aktivit na úkor ochrany biodiverzity a reorganizace rozhodovacích struktur, která může paralyzovat odbornou správu parků.

Kácení v bezzásahových zónách: Rozpad ekosystémů pod záminkou požární prevence

Navrhovaná úprava umožňující těžbu ,,suchého dřeva" v bezzásahových zónách národních parků představuje podle vědců přímý útok na klíčové přírodní procesy. Odumřelé dřevo, které tvoří až 30 % biomasy v přirozených lesích, je životně důležité pro 40 % lesních druhů bezobratlých a 60 % druhů hub. Ředitel Centra pro otázky životního prostředí Jan Frouz zdůrazňuje: ,,Mrtvé dřevo je základem koloběhu živin a mikroklimatu lesa. Jeho odstranění narušuje schopnost ekosystémů zadržovat vodu a regenerovat se po disturbancích".

Proponenti novely argumentují požární bezpečností, avšak data z požáru v Českém Švýcarsku (2024) tuto logiku vyvracejí. Analýza Hasičského záchranného sboru ukazuje, že oheň se šířil rychleji v oblastech se smrkovými monokulturami (až 50 m/min) než v přirozených bučinách (15 m/min). Paradoxně právě zásahové zóny s převahou suchých smrků vytvořily ,,hořlavý komín", zatímco bezzásahové oblasti s druhovou diverzitou sloužily jako přirozená bariéra.