já budu na rozdíl od jiných velmi stručný a začnu tím, když jsme tady schvalovali zákon o sportu, tak jste mě ujišťovala, že když tam bude, že obec musí mít plán rozvoje sportu, tak že to nebude žádná byrokracie, že to bude jenom takový, že tak se píše, co dělá. Tak výsledek je takový, že se za statisíce zadávají studie odborným agenturám, aby tento zákon vypracovaly. A tak je to vždycky.

Já si vzpomínám, když jsme tady probírali mateřské školky, tak v zákoně tehdy stálo, že o úplatě v mateřské škole rozhoduje ředitel školy. Ale ve vyhlášce, kterou evidentně paní ministryně porušovala zákon, protože si tehdejší, to nevím, který si přizpůsobila, respektive ministerstvo obrazu svému, tak do něj napsali – jednak osvobodili některé – a pak si do něj napsali, že to může být nanejvýš polovina neinvestičních nákladů za uplynulý rok. No to je... Proberte si to v hlavě, co je to za nesmysl. To vůbec spolu absolutně nesouvisí. A toto ustanovení platí dodnes.

Takže já první obavu mám, že těmi vyhláškami teprve, které už Parlament neschvaluje, tam bude ten zakopaný pes. A já to řeknu jednoduše, nechte už proboha ty učitele učit a ředitele ředitelovat. Oni nás zase tak moc k tomu nepotřebují. Já už si ani nepamatuji, kolik jsem přežil ministrů a ministryň školství. Přežil jsem i Katku, kterou mám jinak lidsky velmi rád. A byl jsem jediný, kdo se jí zastal v souvislosti s onou Peltovou (nebo jak se to nazývá) aférou, ale současně jsem řekl, že pokud by měla odstoupit, tak určitě ne v souvislosti s tímto, ale třeba v souvislosti s pamlskovou vyhláškou nebo s chozením dvouletých dětí do školy a povinném ročníku v páté od pěti let a podobné věci.