Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně, páni ministři, milé kolegyně, milí kolegové, já se nebudu dívat do minulosti, do toho, co se mělo stát a co se nestalo, ale chci napřít pozornost k věcem, které je potřeba zvládnout, a byl bych rád, aby ten příspěvek vyzněl zároveň jako upozornění, jako výzva či jako prosba k tomu, co by se určitě ještě mělo stát. Sledujeme podle odezvy z terénu, podle toho, co říkají zdravotníci zejména v záchranných službách, že začíná fungovat to jedno místo, ta jedna linka, která koordinuje kapacity lůžek intenzivní péče pro pacienty s covidem, a že se konečně daří řídit lépe to, kam záchranáři mohou přivážet nemocné pacienty.

Je jasné, že nás čeká, zejména zdravotní systém, nejnáročnější období, které české zdravotnictví v posledních několika desítkách let zažilo, a fungování tohoto jednoho koordinačního místa bude nepochybně klíčové. Co ale nevím a chci se na to zeptat a chci zároveň vyzvat, aby pokud tohle neexistuje tak, aby začalo existovat a fungovat co nejrychleji, je centrum pro koordinaci potřeb nemocnic. Z terénu už v tuto chvíli máme zprávy o tom, že v celé řadě zdravotnických zařízení se nedostává zejména personálu, a to zdravotníků jak v nelékařských, tak v lékařských profesích. A zdravotnická zařízení ve středních Čechách to vnímají jako zásadní handicap a zásadní problém pro zvládnutí té přicházející vlny hospitalizovaných pacientů.

Zároveň některá zařízení už začala využívat pomoci Armády České republiky, ale chtěl bych se zeptat, zda už v tuto chvíli se dává dohromady centrum, které by dokázalo koordinovat potřeby nemocnic, získávat zprávy o tom, kde je potřeba nasazovat další lékaře i nelékaře, zdravotní sestry, a jakým způsobem bude Česká republika pro ten avizovaný peak někdy na začátku a v polovině listopadu, jak bude připraven zdravotnický systém toto zvládnout.

S tím, že evidujeme zároveň zájem dobrovolníků, zájem i aktivních záloh, což je pro Českou republiku opravdu mimořádná příležitost, aktivním zálohám dát příležitost, aby ukázaly svůj aktivní zájem pomoci státu v nejtěžší situaci, využít její síly, mělo by to další velmi významnou přidanou hodnotu i pro jejich vlastní smysl fungování. A vláda má mít jasný řád, nebo vlastní plán, jakým způsobem bude schopna využívat nabídek pomoci jednotlivých dobrovolníků z různých skupin, podle toho, jak budou připravené a jak budou schopni pomáhat i ve zdravotnických zařízení.